<html><head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=unicode"> <meta name="ProgId" content="Word.Document"> <meta name="Generator" content="Microsoft Word 10"> <meta name="Originator" content="Microsoft Word 10"><title>Karel apek</title> <style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Book Antiqua"; panose-1:2 4 6 2 5 3 5 3 3 4; mso-font-charset:238; mso-generic-font-family:roman; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:647 0 0 0 159 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:justify; text-indent:14.2pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua";} h1 {mso-style-next:Normální; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:center; mso-pagination:widow-orphan; page-break-after:avoid; mso-outline-level:1; font-size:48.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua"; mso-font-kerning:16.0pt;} h2 {mso-style-next:Normální; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:center; mso-pagination:widow-orphan; page-break-after:avoid; mso-outline-level:2; font-size:36.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua";} h3 {mso-style-name:"Nadpis 3\,Nadpis\,Nadpis Char"; mso-style-next:Normální; margin-top:30.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:3.0pt; margin-left:0cm; text-align:justify; line-height:150%; mso-pagination:widow-orphan; page-break-after:avoid; mso-outline-level:3; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua"; font-weight:normal;} a:link, span.MsoHyperlink {color:blue; text-decoration:underline; text-underline:single;} a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed {color:purple; text-decoration:underline; text-underline:single;} p.nadpis4, li.nadpis4, div.nadpis4 {mso-style-name:nadpis_4; mso-style-parent:"Nadpis 3\,Nadpis\,Nadpis Char"; margin-top:3.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:3.0pt; margin-left:0cm; text-align:justify; line-height:150%; mso-pagination:widow-orphan; page-break-after:avoid; mso-outline-level:3; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua";} p.normalni2, li.normalni2, div.normalni2 {mso-style-name:normalni_2; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua";} p.nadpis5, li.nadpis5, div.nadpis5 {mso-style-name:nadpis_5; mso-style-parent:"Nadpis 3\,Nadpis\,Nadpis Char"; margin-top:8.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; page-break-after:avoid; mso-outline-level:3; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-font-family:"Book Antiqua"; font-weight:bold;} @page Section1 {size:419.6pt 21.0cm; margin:2.0cm 42.55pt 70.9pt 42.55pt; mso-header-margin:35.45pt; mso-footer-margin:35.45pt; mso-title-page:yes; mso-footer:url("jak_vznika_divadelni_hra_soubory/header.html") f1; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style></head><body style="" link="blue" vlink="purple"> <div class="Section1"> <p class="MsoNormal" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><b style=""><span style="font-size: 22pt;">Karel apek</span></b></p> <p class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 30pt 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><b style=""><span style="font-size: 18pt;">JAK VZNIKÁ DIVADELNÍ HRA</span></b></p> <p class="MsoNormal" style="text-indent: 0cm;">Znní tohoto textu vychází z díla Jak vzniká divadelní hra tak, jak bylo vydáno v&nbsp; eskoslovenském spisovateli v&nbsp;roce 1984 ( APEK, Karel. <i>Marsyas ; Jak se co dlá</i>. 2. vyd. Marsyas, 3. vyd. Jak se co dlá. Praha : eskoslovenský spisovatel, 1984. 384 s. Spisy, sv. 13.).</p> <p class="MsoNormal" style="text-indent: 0cm;">Dalaí díla Karla apka naleznete online na www stránkách Mstské knihovny v&nbsp;Praze: <a href="http://www.mlp.cz/karelcapek">www.mlp.cz/karelcapek</a>.</p> <p class="MsoNormal" style="text-indent: 0cm;">Elektronické publikování díla Karla apka je spole ným projektem Mstské knihovny v&nbsp;Praze, Spole nosti bratYí apko, Památníku Karla apka a eského národního korpusu.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">ÚVODEM</b></p> <p class="MsoNormal">Tento pou ný spisek by rád vylo~il autorom, obecenstvu a koneckonco i kritice, jak vzniká divadelní hra a jakými promnami jest jí projíti, ne~ se vykuklí v sláv a skvlosti své premiéry. Nechceme podvodn pYedstírat, ~e divadlu rozumíme; faktum je, ~e divadlu nerozumí nikdo, ani lidé zestárlí na prknech, ani nejstaraí Yeditelé, ba dokonce ani referenti. Panebo~e, kdyby dramaturg mohl vdt, bude-li mít kus úspch! Kdyby Yeditel mohl pYedvídat, udlá-li kasu! Kdyby herec ml pYedem njaké znamení, ~e to vyhraje!  pak, ano, pak by se divadlo dalo dlat stejn klidn a po estn jako truhláYství nebo výroba mýdla. Avaak divadlo je umní tak jako vále nictví a hazard tak jako hra v rulet; nikdy se neví pYedem, jak to dopadne. Nejen o premiéYe, ale i ka~dého ve era je irým divem, ~e se vobec hraje, a kdy~ u~ se hraje, ~e se dohraje a~ do konce; divadelní hra nevzniká uskute Hováním njakého plánu, nýbr~ ustavi ným pYekonáváním nes íslných a ne ekaných pYeká~ek. Ka~dá laeka v dekoraci a ka~dý nerv v hrajícím lovku mo~e kteréhokoliv okam~iku prasknout; oby ejn sice nepraskne, ale pYesto situace je dezolátní; prost nemo~e ani být jiná.</p> <p class="MsoNormal">Nebudi~ tu Ye i o dramatickém umní a jeho tajemstvích, nýbr~ jenom o divadelním Yemesle a jeho tajemstvích. Bylo by zajisté vd njaí uva~ovat, jaké by divadlo mlo být a jak by se mlo ideáln dlat; ale ka~dé mluvení o ideálu zastírá slo~itou a divou skute nost toho, jak to opravdu je. Nerozjímáme tu o mo~nosti kolektivního dramatu nebo konstruktivistické scény; v divadle je mo~no vae, je to dom divo. Nejvtaím divem ovaem je, ~e to vobec b~í. Zvedá-li se o pol osmé ve er opona, bute si vdomi, ~e je to aeastná náhoda nebo pYímo zázrak.</p> <p class="MsoNormal">Bye jsme se vyhnuli pokuaení mluvit zde o Umní, pYece bychom rádi zapálili aspoH v úvodu sví i ku také bo~ské Múze. UzYíte ji, chudinku, nikoli v její sláv; spatYíte ji utahanou zkouakami, nachlazenou, podstupující vaemo~né ústrky. ohavnou dYinu a vaecky rozlaující trampoty divadelního rubu. A~ bude pYed vámi na scén slavn ozáYená a nalí ená, vzpomeHte si, co jest jí snáaet; nu~e, i to je hlubaí pochopení dramatického umní.</p> <p class="MsoNormal">A pak jsou rozní lidé za scénou, pod ní i nad ní, kteYí spolu táhnou a strkají tu Thespidovu káru. I kdy~ tuto svou úlohu ztlesHují velmi naturalisticky, kostýmováni v oby ejném civilu nebo modrých blozách, hrají svou dole~itou roli pYi vzniku divadelní hry. Pro e~ i oni bute~ zde oslaveni.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">PRVNÍ PO ÁTKY</b></p> <p class="MsoNormal">Ve svých prvních, zárode ných a tápavých za átcích vzniká ovaem hra mimo divadlo, na psacím stole cti~ádostivého autora; do divadla vstupuje poprvé, kdy~ se autor domnívá, ~e je hotova. Ovaem záhy (asi za pol roku nebo tak) se uká~e, ~e není hotova; neboe v nejpYíznivjaím pYípad putuje potom zpt autorovi s výzvou, aby ji zkrátil a mimoto pYedlal poslední akt. Z jakýchsi tajemných pYí in je to v~dycky poslední akt, co se musí pYedlávat, práv tak jako v~dy je to poslední akt, co na jeviati ur it sel~e a v em kritika se vzácnou jednomyslností objeví slabinu díla. Je napodiv, ~e dramati tí autoYi pYes tyto neodchylné zkuaenosti trvají na tom, aby jejich kus ml vobec njaký poslední akt. Prost nemly by být psány ~ádné poslední akty. Nebo by se ml poslední akt zásadn odYíznout, jako se uYezává ocas buldogom, aby jim nekazil postavu. Nebo by se ml hrát kus obrácen, s posledním aktem na za átku a s prvním aktem, který v~dy je uznáván za nejlepaí, na konci. Zkrátka nco by se mlo stát, aby z divadelních autoro byla sHata kletba posledního aktu.</p> <p class="MsoNormal">Kdy~ tedy je poslední akt dvakrát nebo tYikrát seakrtán a pYedlán a kus pYijat, po íná se pro autora doba ekatelství. Je to období, kdy autor pYestává cokoliv psát a dlat, kdy není s to ani íst noviny, ani ~ít v oblacích, ani spát, ani~ jakkoliv utloukat as, neboe ~ije v transu ekání, ~e bude hrán, kdy bude hrán, jak bude hrán a podobn. S autorem, který se eká, není vobec Ye i; jen zcela otrlí autoYi dovedou potla it svoj nepokoj a tváYit se, jako by chvílemi mysleli také na nco jiného ne~ na svoj pYijatý kus. Dramatický autor si snad pYedstavuje, ~e by u~ pYi dopisování kusu ml za ním stát divadelní sluha a udýchan vyYizovat, aby pan autor u~ proboha poslal ten poslední akt, ~e pozítYí má býti premiéra a ~e on, posel, se nesmí bez posledního aktu vrátit a kdesi cosi. Tak se to ovaem nedje; je-li kus pYijat, musí se v divadle po jistou dobu ule~et; nabývá tím vtaí zralosti a jaksi na pí divadlem. Musí njakou dobu le~et také proto, aby se mohl pak ohlaaovat jako  dychtiv o ekávaná novinka . NkteYí autoYi neaetrn zasahují do tohoto procesu zrání osobními urgencemi, je~ naatstí nemají ú inku. Vc se musí ponechat pYirozenému bhu. Kdy~ se kus dostate n ule~í, za ne ponkud jakoby páchnout a musí se s ním ven, na jeviat; toti~ nejprve do zkuaebního sálu.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">OBSAZENÍ</b></p> <p class="MsoNormal">Ovaem ne~li se za ne zkouaet, musí být kus obsazen; a zde u iní autor cennou zkuaenost, ~e vc není tak jednoduchá. Má tam  dejme tomu  tYi dámy a pt páno; a na tch osm rolí si vybere osm nebo devt nejlepaích hvzd, kterými divadlo disponuje, a prohlásí, ~e práv jim to ail na tlo a ~e si pYedstavoval zrovna je; div~e nevyvolá z hrobu nebo~tíka Moanu, aby mu tam zahrál jednu úlo~ku   ona je sice malá, ale zále~í mi na ní . Dobrá; ten návrh podá pYidlenému re~isérovi a vc putuje, jak se Yíká, ,nahoru .</p> <p class="MsoNormal">Nyní se vaak uká~e, ~e:</p> <p class="MsoNormal">1. paní A nemo~e hrát hlavní roli, proto~e má sou asn jinou hlavní roli;</p> <p class="MsoNormal">2. paní B vrátí roli, kterou jí autor pYidlil, s ura~eným protestem: tohle pYece pro ni není;</p> <p class="MsoNormal">3. sle na C pak nemo~e dostat roli, jak si autor pYál, proto~e mla roli minulý týden a musí se zamstnat sle na D;</p> <p class="MsoNormal">4. pan E nemo~e dostat hlavní roli; musí ji dostat pan F, proto~e mu vzali roli Hamleta, o kterou se ucházel a kterou dostal pan G;</p> <p class="MsoNormal">5. zato by pan E mohl náhradou dostat pátou roli, ale pohYíchu ji vrátí, nadosmrti do~rán na autora, ~e mu nepYidlil tvrtou roli, je~ pYece patYí do jeho oboru;</p> <p class="MsoNormal">6. pan H se musí aetYit, proto~e je nachlazen následkem jakéhosi konfliktu se aéfem inohry;</p> <p class="MsoNormal">7. pan K nemo~e hrát roli íslo 7, proto~e tu není nikdo lepaí na vrácenou roli íslo 5; není to sice jeho obor, ale  on to pYinese ;</p> <p class="MsoNormal">8. osmá role (telegrafní posel) se obsadí se zvláatní ochotou zcela podle pYání autorova.</p> <p class="MsoNormal">Tak se stane, ~e vc nejenom dopadne docela jinak, ne~ si nezkuaený autor pYedstavuje, nýbr~ i k obecné hoYkosti vaech pYedstavitelo, kteYí nemohou autorovi odpustit, ~e jim nepYidlil roli pYímo.</p> <p class="MsoNormal">Od té chvíle, kdy jsou role rozdány, rodí se uvnitY divadla dvoje mínní: jednak ~e jsou v tom kuse krásné role, ale ~e jsou apatn obsazeny, jednak ~e tam jsou apatné role, ze kterých se nedá nic, ale zhola nic udlat, i kdyby si dal lovk nohu za krk.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">RE}IE</b></p> <p class="MsoNormal">Re~isér, jemu~ je kus pYidlen, vychází z rozumného pYedpokladu, ~e se musí kusu pomoci na nohy, jak se Yíká; ili ~e se musí udlat jinak, ne~ jak to autor nadrobil.</p> <p class="MsoNormal"> Já jsem si, víte, praví autor,  pYedstavoval takovou tichou, komorní hru   </p> <p class="MsoNormal"> To by nic nebylo, odpovídá re~isér.  To se musí hrát úpln groteskn. </p> <p class="MsoNormal"> Klára, to je taková zakYiknutá, pasívní bytost, vysvtluje autor dále.</p> <p class="MsoNormal"> Co vás nemá, namítá re~isér.  Klára je vylo~ená sadistka.</p> <p class="MsoNormal">Koukejte, na stránce 37 jí Yíká Danea: ,Nemu  mne, Kláro.  PYitom se Danea bude svíjet na zemi a ona bude stát nad ním v hysterickém záchvatu, víte? </p> <p class="MsoNormal"> Ale tak jsem to nemyslel, brání se autor.</p> <p class="MsoNormal"> To je zrovna ta nejlepaí scéna, konstatuje suae re~isér.  Jinak by první akt neml aktalus. </p> <p class="MsoNormal"> Scéna je oby ejný maeanský pokoj, vykládá dále autor.</p> <p class="MsoNormal"> Ale musíte tam mít njaké schody nebo estrádu, praví re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> K emu estrádu! </p> <p class="MsoNormal"> Aby na ní Klára mohla stát, a~ zvolá Nikdy. Ten moment se musí vyzvednout, chápete? AspoH tYi metry vysoká estráda. A potom z ní sko í ve tYetím výstupu V elák. </p> <p class="MsoNormal"> Pro  by z ní skákal? </p> <p class="MsoNormal"> Proto~e tam máte poznámku ,Vpadne do pokoje . To je jedno z nejsilnjaích míst. Víte, ta hra potYebuje trochu víc ~ivota. Vy jste pYece neml na mysli njakou tuctovou a konven ní utahaninu, no ne? </p> <p class="MsoNormal"> To se rozumí, ~e ne, praví autor honem.</p> <p class="MsoNormal"> Tak vidíte.  </p> <p class="MsoNormal">Mám-li vyzradit jistá hlubaí tajemství dramatického umní, tedy tvoYivý autor je ten, který nechce být poután jeviatm, a tvoYivý re~isér ten, který nechce být poután textem; co se tý e tvoYivého herce, ten, chudák, nemá jiné volby, ne~ bu ~e se dr~í sama sebe (v tom pYípad se vytkne apatné pojetí re~ii), nebo ~e se dr~í re~iséra (v kterém~to pYípad se vytkne apatné pojetí herci).</p> <p class="MsoNormal">Stane-li se zvláatní náhodou pYi premiéYe, ~e nikdo neklopýtne v dialogu, ~e nespadne apatn pYivrtaná kulisa, nepYepálí se reflektor a nestane se ~ádné jiné neatstí, dostane re~isér v kritice pochvalu, ~e  re~ie byla pe livá . Je to irá náhoda; ale ne~ dojdeme k premiéYe, musíme jeat projít martyriem zkouaek.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style=""> TENÁ ZKOU`KA</b></p> <p class="MsoNormal">Jste-li nebo hodláte-li být divadelním autorem, radím vám, abyste nechodili na první neboli tenou zkouaku. Je to zdrcující dojem. To se sejde aest nebo osm herco; vypadají na smrt unaveni, zívají a je jim zima; stojí nebo sedí v hlou cích a polohlasem kaalají. Tato pochmurná a bru ivá chvíle se vle e asi pol hodinky; kone n re~isér provolá:  Tak dámy a pánové, za neme. </p> <p class="MsoNormal">Na smrt unavený sbor se rozsadí u rozviklaného stolu.</p> <p class="MsoNormal"> Poutnická hol. Veselohra o tYech djstvích, za ne pYed ítat re~isér, na e~ rychle odbreptá scénáY:  Chudobný maeanský pokoj. Vpravo dveYe do pYedsín, vlevo do lo~nice. UprostYed stol a tak dále. Vstoupí JiYí Danea. </p> <p class="MsoNormal">Nic.</p> <p class="MsoNormal"> Kde je pan X? vyjede re~isér.  Copak neví, ~e máme tenou zkouaku? </p> <p class="MsoNormal"> On zkouaí na jeviati, zabru í nkdo znechucen.</p> <p class="MsoNormal"> Tak budu íst jeho roli já, rozhodne se re~isér.  Vstoupí JiYí Danea. Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. Klára. </p> <p class="MsoNormal">Nic.</p> <p class="MsoNormal"> Tak sakra, povídá re~isér,  kde je Klára? </p> <p class="MsoNormal">Nic.</p> <p class="MsoNormal"> Kde je paní Y? </p> <p class="MsoNormal"> Mo~ná ~e ston, míní jeden hlas ponuYe.</p> <p class="MsoNormal"> Jela na gaapíl, poatívá druhý.</p> <p class="MsoNormal"> V era mn povídala Máry, za íná nkdo vypravovat,  ~e prý   </p> <p class="MsoNormal"> Tak budu íst já roli Kláry, vzdychne re~isér a honem, jako by ho nkdo honil, odYíkává dialog JiYího Daneae a Kláry. Nikdo ho neposlouchá. U druhého konce stolu se rozvíjí tichý hovor.</p> <p class="MsoNormal"> Vstoupí Katuae, odfoukne si kone n re~isér s úlevou.</p> <p class="MsoNormal">Nic.</p> <p class="MsoNormal"> No tak, sle no, hubuje re~isér,  dávejte pYece pozor! Vy jste Katuae, ne? </p> <p class="MsoNormal"> Já vím, povídá sle na naivka.</p> <p class="MsoNormal"> Tak tte! První akt, vstoupí Katuae. </p> <p class="MsoNormal"> Já jsem zapomnla roli doma, prohlásí sle na naivka líbezn.</p> <p class="MsoNormal">Re~isér zabru í nco dsného a odYíkává sám dialog Katuae a Kláry, brebent rychle, jako kdy~ se knz modlí ot enáa na chudém pohYbu. Jen pYítomný .autor se nutí poslouchat; jinak se vc odehrává za obecného nezájmu.</p> <p class="MsoNormal"> Vstoupí Gusta V elák, kon í re~isér ochraptlým výkYikem.</p> <p class="MsoNormal">Jeden z mimo sebou trhne a hledá po kapsách skYipec; kdy~ si jej nasadí, listuje v roli.  Která stránka? ptá se kone n.</p> <p class="MsoNormal"> `está. </p> <p class="MsoNormal">Mim obrací stránky a po ne odYíkávat svoj part hrobovým a tragickým hlasem. Proboha, dsí se pYítomný autor, v~dye to má být veselý bonviván! Zatím re~isér zastupující Kláru a mim hrající veselého bonvivána odYíkávají pochmurná responsoria, je~ mají být jiskYivým dialogem.</p> <p class="MsoNormal"> Kdy se vrátí váa man~le, te mim mrtvoln.</p> <p class="MsoNormal"> Man~el, opravuje re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> Já tady mám man~le, trvá na svém mim.</p> <p class="MsoNormal"> To je chyba v oklepku, opravte si to. </p> <p class="MsoNormal"> Tak ae to poYádn opisují, praví mim s odporem a ryje tu~kou do role.</p> <p class="MsoNormal">Zatím se agonizující sbor ponkud rozjel, a~ to drn í; najednou, po kat! v jedné roli chybí vta; po kat! tady je akrt od  byla první láska a~ po  jíte rád ; po kat! tady jsou zpYeházeny role. Tak dál; huhlav, akobrtav, uchvátan sype se text dychtiv o ekávané novinky. Kdo doYíká svou roli, sebere se a jde po svém, i kdyby chybly do konce jen tYi stránky; nikoho, jak se zdá, za mák nezajímá, jak to dopadne. Posléze padne poslední slovo hry a nastane ticho; ticho, kdy je kus pot~káván a souzen svými prvními interprety.</p> <p class="MsoNormal"> Ale jaké si do toho mám vzít aaty? vyhrkne hrdinka kusu do t~kého ml ení.</p> <p class="MsoNormal">Autor se potácí ven, drcen pYesvd ením, ~e doposud nikdy v djinách svta nebyla napsána hra tak aedivá a neúspaná jako jeho.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">VE ZKU`EBNÍM SÁLE</b></p> <p class="MsoNormal">Nyní nastává dalaí stadium: aran~ovací zkouaky ve zkuaebním sále.</p> <p class="MsoNormal"> Tadyhle jsou dveYe, ukazuje re~isér v prázdném prostoru,  a tenhle vaák jsou druhé dveYe. Tahle ~idle je pohovka, a tahle ~idle je okno. Tady ten stol je piano, a tady, co není nic, je stol. Tak. Milostpaní pYijde dveYmi vlevo a postaví se u stolu. DobYe. A te pYijde druhými dveYmi JiYí Danea. Sakra, kde zas je pan X? </p> <p class="MsoNormal"> Zkouaí na jeviati, oznamují dva hlasy.</p> <p class="MsoNormal"> Tak budu markýrovat Daneae... vzdychne re~isér a vbhne imaginárními dveYmi.  Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. Milostpaní, jdte mn tYi kroky naproti a dlejte trochu pYekvapenou! Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. Potom se pYehraje Danea k oknu  Prosím vás, nesete mi na té ~idli, v~dye je to okno! Tak jeat jednou, milostpaní. Vy vejdete zleva a Danea proti vám. Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Nikoliv, ot e, te Klára ze své role,  nevidla jsem ho od rána. </p> <p class="MsoNormal">Re~isér ztuhne:  Co to tete? </p> <p class="MsoNormal"> První akt, druhá stránka, vysvtluje Klára pokojn.</p> <p class="MsoNormal"> Ale tak to tam není, kYi í re~isér a vytrhne jí roli.  Kdepak to máte? Nikoliv, otce... To pYece... Ale milostpaní, vy jste si pYinesla jiný kus! </p> <p class="MsoNormal"> Mn to v era poslali, povídá milostivá klidn.</p> <p class="MsoNormal"> Tak si vemte zatím inspicientovu knihu a dávejte pozor. Já pYijdu zprava    </p> <p class="MsoNormal"> Kláro, stalo se mi nco ne ekaného, spustí milostpaní.</p> <p class="MsoNormal"> Ale to není vaae, zoufá si re~isér.  PYece vy jste Klára, a ne já! </p> <p class="MsoNormal"> Já myslila, ~e to je monolog, namítá milostpaní.</p> <p class="MsoNormal"> Není. Já pYijdu a Yeknu: Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. Tak pozor! Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Jaké budu mít vlasy? tá~e se milostpaní.</p> <p class="MsoNormal"> }ádné! Tak jeat jednou: Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Do-se-li pviholile, slabikuje Klára.</p> <p class="MsoNormal"> Co~e? </p> <p class="MsoNormal"> Já na to nevidím, hlásí Klára.</p> <p class="MsoNormal"> Je~íai Kriste, úpí re~isér.  Máte tam: Co se ti pYihodilo? tte to poYádn! </p> <p class="MsoNormal">Klára bere za svdky celý soubor, ~e to v oklepku vypadá jako  do se li pviholile . Kdy~ je fakt dostate n prokázán, vYítí se re~isér popáté imaginárními dveYmi, hore n sípaje:  Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal">PYítomný autor s ustrnutím shledává v této vt vaechnu topornost a nesmyslnost svta. Nikdy, snad nikdy u~ se tento chaos nerozplete; nikdy se svt nevzpamatuje z faktu, ~e se stalo nco ne ekaného; nikdy se nedojde dále...</p> <p class="MsoNormal"> Vejde Katuae, hlásí re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> Mhm, ozve se z pozadí, kde Katuae zatím sou asn pohlcuje párek, tan í paso doble a ~vaní. Bum! dv ~idle letí na zem, Katuae stojí prostYed sálu a dr~í si koleno.  Katuae veala, povídá.  Je~ía, to jsem si dala! </p> <p class="MsoNormal"> Musíte vejít zleva, sle no, vrací ji re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> Kdy~ nemo~u, bduje Katuae.  Já jsem si rozbila nohu. </p> <p class="MsoNormal"> Tak pozor, kYi í re~isér,  vstupuje Gustav V elák. </p> <p class="MsoNormal">Gustav V elák se dívá na hodinky.  Musím te jít zkouaet na jeviat, povídá mraziv.  ekal jsem tu zbyte n celou hodinu. Maúcta. </p> <p class="MsoNormal">Autor má pocit, ~e tím snad je vinen on. Zatím se uká~e, ~e za nepYítomnosti JiYího Daneae a Gustava V eláka není mo~no aran~ovat ani jediný dialog krom za átku tYetího aktu:</p> <p class="MsoNormal">Slu~ka:  Pan V elák, milostpaní. </p> <p class="MsoNormal">Klára:  Ae vejde! </p> <p class="MsoNormal">Tuto scénu opakuje re~isér sedmkrát, na e~ mu nezbývá ne~ aran~ovací zkouaku rozpustit. Autor se vrací domo v smrtelném dsu, ~e takhle se jeho kus nenastuduje ani za sedm let.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">DAL`Í ZKOU`KY</b></p> <p class="MsoNormal">A pYece se na tchto zkouakách v sále, kde rozviklaná ~idle znamená pohovku, tron, skálu nebo balkón, nadlá nejvíc divadelní práce. Autor prahnoucí vidt svoj kus nalézá jej zde ve stavu rozcupování a zpYeházení, ~e by zaplakal; zkouaí se to od konce nebo od prostYedku, njaký nepatrný výstup se vrací dvacetkrát, zatímco na jiný dosud vobec nedoalo, polovina herco ston a druhá polovina bhá po jiných zkouakách; ale pYece jsou minuty, kdy autor cítí, ~e se  to stává skute ností.</p> <p class="MsoNormal">Za tYi nebo za tyYi dny pYibude nová osobnost: napovda. Herci pYestávají íst role a za ínají hrát, jsou pYi vci, jde to skvle; autor prohlaauje, ~e by premiéra mohla být u~ dnes ve er.  Po kejte, a~ budeme na jeviati, brzdí herci jeho nadaení. Kone n nastane velký den, kdy se takto rozdlaný kus dostane ke zkouakám na jeviati. Zkouaí se jeat se spuatnou oponou, napovda sedí u stolku; rovn~ pan autor se vrtí u stolku a taí se, jak to pojde. Nu~e, nejde to vobec. Cestou ze sálu na jeviat se kus z nevyzpytatelných pYí in rozklí~í. Vae je ztraceno.</p> <p class="MsoNormal">Ne~ po dvou nebo tYech zkouakách se i to spraví, jde to bezmála skvle; a re~isér ká~e:  Tak, opona nahoru a napovda do boudy. To je okam~ik, kdy i otu~ily herec zbledne. Neboe z tajemných, nejspía akustických dovodo to zas naprosto nejde, jakmile napovda vleze do boudy. Zni ený autor z parteru pYihlí~í, jak na jeviati povlává jeho text jako zplihlý hadr v pYerývaném vtru. A jeat ke vaemu se re~isér jaksi pYestává starat o to, co herci na jeviati povídají, a jenom se vzteká, aby tenhle stál víc napravo a tamten aby rychleji odeael. ertví pro  mu na tom tak zále~í, myslí si autor; v textu je prost  Danea odchází , to pYece sta í. Re~isér nejspía zeaílel, neboe nyní Yve jako blázen, ~e Klára má o krok ustoupit; i herci jsou njak navr eni a zuYiv se hádají s napovdou, ~e prý jen mele hubou, ale nemluví. JiYí Danea prohlaauje, ~e má chYipku a ~e si pojde lehnout. V pozadí na sebe atká inspicient s rekvizitáYem v záchvatu atavické vzteklosti. Kone n re~isér se vysípe a zmlkne, zatímco po jeviati v smrtelném ochabnutí klopýtá vykloubený text.</p> <p class="MsoNormal">Pan autor se kr í v parteru jako hromádka neatstí. Je to dezolátní a není u~ pomoci: pozítYí je generálka.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">KUS DOZRÁVÁ</b></p> <p class="MsoNormal">Oby ejn poslední den pYed generální zkouakou se rozsype pytel neatstí. V ansámblu vypukají epidemicky chYipky, angíny, zápaly plic, zánty pohrudnice, slepá stYeva a jiné úrazy.  Sáhnte, jakou mám hore ku, chr í hlavní pYedstavitel autorovi do ucha, jako kdy~ uniká z kohoutku pára.  Ml bych si jít lehnout  aspoH na týden, sípe, duse se kaalem a pohlí~eje na autora vy ítavýma, slzami zalitýma o ima obti vedené na porá~ku.</p> <p class="MsoNormal"> Já neumím ani slovo, praví druhý.  Pane autore, Yeknte, ae odlo~í premiéru! </p> <p class="MsoNormal"> Já nemo~u mluvit, chraptí Klára.  Tady na jeviati tak dsn táhne. Pane autore, ae mne pustí k doktorovi, nebo nebudu moci premiéru hrát. A ke vaemu jeat veselý bonviván posílá lékaYskou omluvenku: ~alude ní kYe e. Tak.</p> <p class="MsoNormal">(Budi~ po pravd Ye eno: herecká ~ivnost je tvrdaí ne~ vojna; a chce-li se nkdo z vás stát hercem, od eho~ ho se sepjatýma rukama a pozdvi~eným hlasem varuji na míst jeho otce i matky, nu, ale chce-li tomu mermomocí, tedy ae dYíve vyzkouaí svou rezistenci, trplivost, mchy, píaealy a rejstYíky, ae zkusí, jak se zapotí pod parukou a jak pod lí idlem, ae uvá~í, snese-li chodit nahý na mrazu nebo zabalen ve vatónech v parní lázni, dovede-li osm hodin stát, bhat, kYi et, aeptat, jíst své obdy a ve eYe na kuse papíru, mít na nose mastix páchnoucí atnicemi, být opékán reflektory a ofukován meluzínou z propadu, vidt asi tolik denního svtla jako havíY, zamazat se o vaechno, na  sáhne, mít smolu v kartách, nesmt pol hodiny kýchnout, nosit triko propocené dvaceti pYedchodci, aestkrát shazovat aaty ze své zapaYené a zrovna dýmající nahoty, hrát se zántem okostice, s angínou a tYeba i s dýmjovým morem a snáaet jeat mnoho jiných útrap, je~ podstupuje herec, který hraje; kde~to herec, který nehraje, podstupuje muka stokrát horaí.)</p> <p class="MsoNormal"> Tak za ínat, za ínat, Yi í necita re~isér, a na jeviat se po ne potácet nkolik sípajících postav, je~ odYíkávají posledním dechem jakýsi na smrt odporný text, jej~ jim vnucuje napovda.  Ale dámy, tohle nejde, kYi í bez sebe re~isér.  Jeat jednou zpátky! To není ~ádné tempo! A vy máte stát u dveYí! Tak jeat jednou, vejde Katuae. </p> <p class="MsoNormal">Katuae vejde krokem umírající souchotináYky a zostane stát.</p> <p class="MsoNormal"> No tak, sle no, za nte, hartusí re~isér.</p> <p class="MsoNormal">Katuae cosi aelestí s o ima upYenýma do neznáma.</p> <p class="MsoNormal"> Ale sle no, vy máte pYejít k oknu, bsní re~isér.  Jeat jednou, zpátky! </p> <p class="MsoNormal">Katuae se rozplá e a ute e z jeviat.  Co se jí stalo? dsí se pYítomný autor. Re~isér kr í rameny a sy í jako roz~havené ~elezo ve vod. Autor se sebere a letí do divadelní kanceláYe: ~e prý není mo~no, aby pozítYí byla premiéra, ~e se to rozhodn musí odlo~it a podobn. (Ka~dý autor je den pYed generální zkouakou toho názoru.) Kdy~ se  ponkud uklidnn  po polhodin vrací, zuYí na jeviati straalivý konflikt mezi hlavním pYedstavitelem a napovdou. Hlavní pYedstavitel tvrdí, ~e mu napovda nedal jakousi nará~ku, co~ napovda prudce popírá a na znamení protestu opustí budku. Nyní dostane vynadáno inspicient, jen~ opt vynadá oponáYi, na e~ kravál postupuje v bludiati divadelních chodeb, vytráceje se a~ nkde v topírn. Zatím se podaYilo pYimt napovdu, aby se vrátil do boudy roztrp en tak, ~e nadále u~ jen aeptá.  Tak za neme, kYi í re~isér zlomeným hlasem a usedne, pevn odhodlán neplést se u~ do celé vci; neboe vzte, ~e poslední akt nebyl jeat na jeviati pYezkouaen.</p> <p class="MsoNormal"> Myslíte, ~e to mo~e pozítYí být? ptá se ho autor úzkostn.</p> <p class="MsoNormal"> Ale v~dye to jde báje n, povídá re~isér a vyletí:  Jeat jednou! Zpátky! To je vaecko apatn! Znovu, jak vejde Katuae! Katuae vejde, ale v tom okam~iku propuká nová bouYe.  Hergot, burácí re~isér,  kdo dlá ten rámus? Kdo to tlu e? Pane inspiciente, vyhote toho lumpa, co dlá v propadu ten hluk! Nyní se uká~e, ~e Ye ený lump je prost strojník, který má cosi spravit na propadu; neboe v ka~dém divadle se poYád nco spravuje. Dále se uká~e, ~e si strojník nenechá tohle líbit a ~e se dovede bránit kypYe a obaírn; posléze je uzavYeno jakés takés pYímYí s podmínkou, ~e strojník bude bouchat kladivem trochu míH.</p> <p class="MsoNormal"> Tak za neme, chroptí re~isér, ale na jeviati stojí napovda s hodinkami v ruce a povídá:  Poledne. Já odpoledne sufluju. Já musím jít. </p> <p class="MsoNormal">Tím se oby ejn kon í poslední zkouaka pYed generálkou; je to dusný a podrá~dný den, bouYlivý a mra ný; ale zítra se rozklene airoká, záYivá, pestrá duha generální zkouaky.</p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, poznamenává autor,  snad by mohla Klára v prvním aktu   </p> <p class="MsoNormal"> Te u~ to musíme nechat, urývá re~isér ponuYe.</p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, hlásí Klára,  práv mn avadlena vzkazuje, ~e nebude do premiéry s mými aaty hotova. To je dsné! </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, volá Katuae,  jaké si mám vzít pun ochy? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, ohlaauje rekvizitáY,  my tam nemáme ~ádné akvárium. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, praví divadelní mistr,  ale my nemo~eme mít ty dekorace do zítYka hotové. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, máte jít nahoru. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, jakou mám dostat paruku? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, to musejí být aedivé rukavice? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, naléhá autor,  snad bychom pYece jenom mli premiéru odlo~it. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, já bych si vzala zelenou aerpu. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, a musejí být v tom akváriu rybi ky? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, ale ty holinky mn musí zaplatit divadlo. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, snad bych nemusela padnout na zem, kdy~ omdlím. Já si zama~u aaty. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, tady je korektura plakátu. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, je tahle látka na kalhoty dobYe? </p> <p class="MsoNormal">PYítomný autor se po íná cítit tou nejposlednjaí a nejzbyte njaí figurou na svt. DobYe mu tak, nemusel to dlat.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">GENERÁLNÍ ZKOU`KA</b></p> <p class="MsoNormal">Generální zkouaka je v teorii zkouaka, kdy má být vaechno  jako ve er , s dekoracemi, svtly, kostýmy, lí ením, zákulisními zvuky, rekvizitami a komparsy; v praxi je to zkouaka, na které není pohromad nic z toho vaeho, pYi ní~ je oby ejn na scén polovina dekorací, zatímco druhá polovina teprve schne nebo se rámuje nebo je jinak  na cest ; kdy jsou doaity kalhoty, ale ne kabáty; kdy se uká~e, ~e v celém divadle není jediné vhodné paruky; kdy vyjde najevo, ~e chybjí zrovna ty hlavní rekvizity; kdy statisté nemohou pYijít, proto~e jeden je u soudu za svdka, druhý nkde v úYad a ostatní v nemocnici nebo kde; kdy zjednaný flétista mo~e se dostavit a~ ve tYi hodiny, proto~e takto je oficiálem v záduaním úYad. Generální zkouaka je zkrátka generální pYehlídka vaeho, co v poslední chvíli jeat chybí.</p> <p class="MsoNormal">Autor sedí v hlediati a eká, co se bude dít. NejdYív se dlouho nedje nic, jeviat je prázdné; herci se scházejí, zívají a mizejí v aatnách, znepokojen si Yíkajíce:  lov e, já jsem tu roli jeat ani nevidl. Pak pYijedou dekorace a na jeviat se vyvalí technický personál. Autor má trhání, aby jim b~el pomoci; tak u~ se taí, ~e uvidí hotovou scénu. Chlapíci v modrých halenách a overalech táhnou stnu pokoje, výte n. Nyní táhnou druhou stnu, sláva. Te jen tYetí stnu; ale tYetí stna je jeat v malírn.  Tak tam zatím dejte njaký hadr, volá re~isér. Nakonec se místo tYetí stny dá malovaný les.</p> <p class="MsoNormal">Nato se celý dalaí probh zadrhne u njaké lati. Za ne to tím, ~e dva mu~i v modrých halenách nco vrtají u jedné kulisy.  Co to tam dláte? kYi í divadelní mistr.</p> <p class="MsoNormal"> Ale musí se sem dát lajsna, povídají mu~i. Divadelní mistr b~í zakro it, sedne na bobek a vrtá u Ye ené kulisy.</p> <p class="MsoNormal"> Tak co to tam sakra dláte? kYi í po tvrthodin re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> Ale musí se sem dát lajsna, odpovídá divadelní mistr. Re~isér zakleje nco dsného a b~í zakro it, to jest, sedne na bobek a studuje Ye enou kulisu.</p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, pro  neza ínáme? volá po tvrthodin autor.</p> <p class="MsoNormal"> Ale musí se sem dát lajsna, odpovídá zahloubaný re~isér.</p> <p class="MsoNormal">Autor si zni en sedne; tak vida, zále~í jim víc na njaké lajsn ne~ na mém kuse; co to vlatn je  lajsna ?</p> <p class="MsoNormal"> Pane autore, pro  neza ínáme? ptá se ve tm hlediat ~enský hlas.</p> <p class="MsoNormal"> Ale musí se tam dát lajsna, odpovídá autor znalecky a sna~í se potm rozpoznat, kdo to mluví. Páchne to jaksi pryskyYicí a mejdlí kem.</p> <p class="MsoNormal"> To jsem já, Katuae, zubí se to ze tmy.  Jak se vám líbí mé aaty? </p> <p class="MsoNormal">Ach tak, aaty; autor je potaen, ~e se vobec nkdo stará o jeho mínní, i prohlásí nadaen, ~e práv tak si ty aaty pYedstavoval: prosti ké a nenápadné  </p> <p class="MsoNormal"> V~dye je to model, urazí se Katuae.</p> <p class="MsoNormal">Kone n njakým divem je tajemná vc s lajsnou vyYízena.  Tak na místa, kYi í re~isér.</p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, tuhle paruku já si nemo~u vzít. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, mám mít holku? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, pYiael jen jeden statista. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, nkdo zas rozbil to akvárium. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, v tch hadrech já hrát nebudu. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, nám se pYepálily dv tisícovky. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, já dnes budu jen markýrovat. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, máte jít nahoru. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, máte jít dolo. </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, máte jít do dvojky. </p> <p class="MsoNormal"> Za ínat, za ínat, Yve re~isér.  Oponu dolo! Napovda! Pane inspiciente! </p> <p class="MsoNormal"> Za íná se, kYi í inspicient.</p> <p class="MsoNormal">Opona se snese dolo, v hlediati je tma; v autorovi se tetelí srdce dychtivým o ekáváním, ~e te, te kone n uvidí svoj kus.</p> <p class="MsoNormal">Inspicient cinkne poprvé.</p> <p class="MsoNormal">Nyní se kone n slovo stane tlem.</p> <p class="MsoNormal">Zvonek cinkne podruhé, ale opona se nezvedá. Místo toho je najednou slyaet vzteklý ryk dvou hlaso, zduaený oponou.</p> <p class="MsoNormal"> Zas se tam hádají, bru í re~isér a letí na jeviat zakro it. Nyní je slyaet vzteklý ryk tYí hlaso, zduaený oponou.</p> <p class="MsoNormal">Kone n to jeat jednou cinkne a opona se trhan zvedá.</p> <p class="MsoNormal">Na jeviat vejde naprosto neznámý pán s knírem a povídá:  Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal">Njaká dáma mu pokro í vstYíc:  Co se ti pYihodilo? </p> <p class="MsoNormal"> Po kat, kYi í re~isér.  Vypnte spodní rivaltu! PYidejte trochu ~luté! A pro  nesvítí slunce do okna? </p> <p class="MsoNormal"> V~dye svítí, volá hlas kdesi zpod jeviat.</p> <p class="MsoNormal"> Tohle je njaké slunce? Musíte pYidat svtla! Ale honem! </p> <p class="MsoNormal"> Tak tam musíme dát dv tisícovky, hlásí podzemní hlas.</p> <p class="MsoNormal"> Tak je tam sakra dejte! </p> <p class="MsoNormal"> Kdy~ je nemáme, a na jeviat vylézá lovk v bílém pláati:  V~dye jsem Yíkal panu rezi~érovi, ~e se nám pYepálily! </p> <p class="MsoNormal">Re~isérovi pYeskakuje hlas zuYivostí.  Tak tam dejte jiné! A letí na jeviat, kde se rozpoutává kravál v prudkosti dosud neza~ité, jakým se za íná ka~dá vá~ná generální zkouaka.</p> <p class="MsoNormal">Zatím autor sedí jako na trní. Kriste pane, myslí si, jak~iv u~ nebudu psát divadlo.</p> <p class="MsoNormal">Ké~ by to dodr~el!</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">DAL`Í PRnBH</b></p> <p class="MsoNormal">Divadelní lid je, jak známo, povr ivý; napYíklad nesmíte pYáti here ce pYed premiérou  Mnoho atstí , nýbr~  Prevíte, breptej , ani herci  Mnoho zdaru , nýbr~  Sraz vaz , pYi em~ se má na doty ného naplivat. Podobn se praví, ~e má-li mít premiéra hladký probh, musí být pYi generální zkouace kravál. Nco na tom snad je; nelze aspoH dokázat opak, proto~e nikdy dosud nebylo generální zkouaky bez kraválu.</p> <p class="MsoNormal">Velikost tohoto kraválu je rozná podle autority re~isérovy; nejvtaí bývá, vede-li re~ii sám aéf divadla. Je-li re~isér pYília sláb, obstará potYebný kravál aéf výpravy, inspicient, divadelní mistr, osvtlova , strojník, alouník, rekvizitáY, napovda, aéf krej ovny, garderobiér, nábytkáY, mu~ v provaziati, parukáY, jeviatní mistr nebo jiná technická síla. Jediným pravidlem je, ~e se pYitom neu~ívá stYelných ani se ných zbraní; ostatní zposoby útoku i obrany jsou vícemén pYípustny, zejména kYik, Yev, ryk, plá , výpov na hodinu, urá~ky na cti, stí~nosti k Yediteli, Ye nické otázky a jiné násilnosti. Tím nechci Yíci, ~e divadelní prostYedí je njak zvláat divoké, krvela né a násilnické; je pouze ponkud, abych tak Yekl, praatné nebo stYelené. Sociologicky vzato, velké divadlo je soubor nejroznorodjaích lidí a povolání; mezi vlásenkáYem a mu~em, který dlá divadelní hrom, je vtaí odlehlost ne~ dejme tomu mezi poslancem Hakenem a poslancem Petrovickým, kteYí jsou pYece jen jaksi kolegy v povolání. Mezi divadelním rekvizitáYem a alouníkem je v ný konflikt kompeten ní; ubrus na stole je vc alouníka, kde~to talíY na stole je oblast posobnosti rekvizitáYovy, a stojí-li na stole jeat lampa, tedy pYísluaí osvtlova om. Divadelní krej í zásadn podceHuje innost divadelního truhláYe, jen~ tento cit ~iv oplácí. KulisáY horliv pYeká~í nábytkáYi a vice versa, kteYí~to oba zase ztrp ují existenci osvtlova i s jeho kabely, reflektory a aparáty; alouník se svými ataflemi nebo koberci jeat komplikuje tuto tla enici zájmo a dostává oby ejn vynadáno ode vaech. K této technické motanici pYipo ítejte, ~e se rozvíjí co mo~ná v nejvtaím spchu a ~e oby ejn není nic dokon eno, ~e re~isér hartusí na inspicienta a inspicient na vaechny, ~e u~ je poledne a zkouaka se jeat neza ala, a pochopíte napjatou a katastrofální náladu generální zkouaky.</p> <p class="MsoNormal">Ale dobrá, re~isér u~ máchl rukou nad nedodlaným stavem jeviat, krej í navlékl na herce nedoaitý kabát, vlásenkáY mu nasadil zatímní paruku, garderobiér mu sehnal jakési zbyte n velké rukavice, rekvizitáY mu vtiskl do ruky hol  mo~e to za ít; opona se zvedne, hrdina spustí  Kláro, stalo se mi nco ne ekaného a re~isér se rozkYikne hlasem hystericky pYeskakujícím na znamení, ~e je nco apatn. Je to ovaem svtlo.</p> <p class="MsoNormal">I Yekl Hospodin: Budi~ svtlo, a bylo svtlo. Jen~e Písmo nepraví, bylo-li to svtlo ~luté nebo ervené nebo modré, neYíká nic o rivaltách, ~lábcích, korytech nebo kornoutech, o jedni ce, dvojce a trojce, o padesátkách, stovkách a tisícovkách, o regulátorech a reflektorech, o horizontu a stínech a jiných svtelných úkazech; Hospodin nepYikázal  zapnte druhou rivaltu na aest ~lut ani  dejte do portálu modrou, sakra, ~ádnou modrou, já nechci modrou, zapnte v lustru msíc a zakrejte ho, to je apatn, na horizontu má být oran~, a ten lustr mn nesmí svítit na portál a tak dále. Hospodin to ml pohodlné, proto~e nejdYíve stvoYil svtlo a pak teprve lovka a divadlo. Generální zkouaka je zkouaka na  budi~ svtlo ; jen~e nejde to tak hladce jako za aso Genese.</p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, volá kone n hrdina hry na jeviati,  u~ je jedna hodina; tak máme zkouaet, nebo ne? </p> <p class="MsoNormal"> A pro  u~ nezkouaíte? chraptí ukYi ený re~isér rozlícen.</p> <p class="MsoNormal"> Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal">Re~isér vyletí.  To je apatn! Stáhnte tYetí rivaltu napolovic! </p> <p class="MsoNormal"> Co se ti pYihodilo? </p> <p class="MsoNormal"> Jeat! Víc stáhnout! No tak, bude to? </p> <p class="MsoNormal"> Pane re~isére, volá osvtlova ,  v~dye u~ tYetí rivalta nesvítí! </p> <p class="MsoNormal"> Tak co to tam svítí? </p> <p class="MsoNormal"> To je lustr. Pan re~isér poru il, abych lustr zapnul. </p> <p class="MsoNormal"> Po tom vám nic není, co jsem vám poru il, ry í re~isér.  Zhasnte lustr a zapnte tYetí rivaltu na aest! </p> <p class="MsoNormal"> Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Co se ti pYihodilo? </p> <p class="MsoNormal"> To je apatn! Zapnte do lustru ~lutou a zhasnte rampu! </p> <p class="MsoNormal">Nastane chvilka zvláatního, ulevujícího ticha. Ach, ké~ potrvá!</p> <p class="MsoNormal"> Co to je? rozkYikne se re~isér,  pro  se nezkouaí? </p> <p class="MsoNormal">Na jeviat vyjde inspicient.  Prosím, pane re~isére, Klára nkam ala. </p> <p class="MsoNormal"> Te má zkouaet, burácí re~isér.  Ae jde na jeviat, ale hned! </p> <p class="MsoNormal"> Ale   </p> <p class="MsoNormal"> }ádné ale, soptí re~isér, a náhle chab, zhroucen, jako lovk, kterému je u~ vaechno jedno, zamru í:  Tak za neme. Kone n tedy za átek.</p> <p class="MsoNormal"> Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Co se ti pYihodilo? </p> <p class="MsoNormal">V tu chvíli se vyhrne na scénu alouník se ataflemi a postaví je k oknu.</p> <p class="MsoNormal"> lov e, co tu chcete? vyjekne re~isér praskajícím hlasem.</p> <p class="MsoNormal"> Záclony povsit, povídá alouník vcn a leze na atafle.</p> <p class="MsoNormal"> Co vaet? Jaké záclony? Táhnte pry ! Pro  jste je nepovsil dYív? </p> <p class="MsoNormal"> Proto~e mn dYív neposlali látku, povídá technická síla na ataflích, ale tu ji~ se re~isér Yítí na jeviat, aby ho srazil i s ~ebYíkem, zaakrtil, zadávil, rozdupal nebo co.</p> <p class="MsoNormal">PYítomný autor si zakryje o i i uai. Kone n propukl kravál, divý, tYeskný, sípavý kravál Yádné generální zkouaky, kravál, který se podebíral a kvasil od rána, kravál hore ný, chvatný, nespravedlivý jako svt a nutný jako bouYka v pYírod, kravál, který naplní vaechny pYítomné, autora i herce, technický personál i bouYícího re~iséra temným, zoufalým vztekem, únavou, znechucením, steskem, touhou být nkde venku, pry  z toho zatraceného, neladného divadla... Neboe to je pravá nálada generální zkouaky.</p> <p class="MsoNormal">Posléze se re~isér vrací na své místo v hlediati, zestárlý o deset let, vysílený, mra ný a nenávidný vaemi.  Tak za nte, povídá s odporem.</p> <p class="MsoNormal"> Kláro, stalo se mi nco ne ekaného, odYíkává hrdina s hrdlem seakrceným.</p> <p class="MsoNormal"> Co se ti pYihodilo? aeptá Klára bezhlase.</p> <p class="MsoNormal">Vy erpan, t~ce, bez radosti vle e se generální zkouaka.  `patn, chroptí re~isér.  Zpátky! Vy musíte pYijít rychleji! </p> <p class="MsoNormal">Únava padá na herce, nohy jim brkají, hlas se lepí k hrdlu, pame najednou selhává; co~ nikdy nebude konec?</p> <p class="MsoNormal"> `patn, urývá re~isér.  Zpátky! Kryjete svého partnera! </p> <p class="MsoNormal">Te u~ jen aby byl konec; hraje se zrovna se zaeatými zuby, text se rychle oddrkotává, re~isér by chtl jeat jednou zastavit, ale mávne bezmocn rukou a setYe si studený pot. Konec.</p> <p class="MsoNormal">Herci se beze slova vytratí z divadla skoro vrávorajíce pod úderem sv~ího vzduchu tam venku; a pan autor b~í domo s o ima k zemi, nesa na svých bedrech únavu a skleslost vaech. Zítra tedy je premiéra; dobrá, te u~ je vaecko jedno.</p> <p class="MsoNormal">Ale vy vaichni se pYes to vae budete zas tait na své pYíatí generální zkouaky, vy autoYi, i vy herci, re~iséYi i divadelní mistYi i parukáYi i obléka ky; je to dlouhý a chmurný den, t~ký jako ~ernov a zlý; ale snad proto se budete na nj tait, ~e je tak naprosto vy erpávající.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">VÝPRAVA SCÉNY * [* Napsal Josef apek]</b></p> <p class="MsoNormal">S náramnou trefností bylo tu u~ vypsáno, jak to chodí, kdy~ autor napíae hru a zadá ji divadlu; jak to vypadá pYi první tené zkouace, pYi zkouakách aran~ovacích a pak pYi generálce. Jímavým zposobem bylo tu vylí eno, co vaechno tu autor cítí a pro~ívá, kdy~ kone n stává se ú asten toho, jak jeho slovo dochází svého divadelního tla. Vidli jsme tu autora i s jeho hrou, jak se stává osou, kolem které se za ne otá eti celý divadelní provoz. Pozorovali jsme, jak skYípav, v zdánlivém zmatku a v nejhroznjaím b~inci se tu vaechno staví do slu~eb vzneaeného múzického ducha, jemu~ dal autor prochod svou hrou. ZároveH jsme tu vidli, jak autor se tu i pYes svou nezbytnost (v~dye kdo jiný ne~ autor mo~e napsati divadelní kus?) cítí býti úpln zbyte ným, a dokonce i opuatným. Neboe on jediný uprostYed vaeho, co se tu rozpoutává, není pYedmtem shono ani kraválo; jeho fyzická osobnost není tu osvtlována reflektory ani ~lábky, není tYeba zdokonalovati a zajiaeovati ji njakou lajsnou, natírati klihovými barvami nebo pajcem, ovaovati drapériemi nebo zakrývati trávníkem. K jeho tetelící se bytosti není tYeba pYistavovat divadelních schodko nebo pYivrtávat dveYí. Není pochyby, ~e by v zájmu kusu s nejvtaí ochotou tohle vaechno podstoupil, ale je to u~ takové, ~e s ním se nic nedje, co s ustrnutím dívá se na vYavu, kterou zposobil, stav se divadelním autorem. I cítí se tu velmi zbyte ným a pYeká~livým, uhýbaje se nábytkáYom, kteYí pYináaejí stol, a vrá~eje do kulisáko, kteYí se tu hmo~dí se stnou. Provinile bloudí a straaí po divadelních prostorách a nikde nemo~e se ukázat prospaným a ú inlivým; chtl by nco Yíci re~isérovi, ale re~isér pro nho nemá pokdy, a herci si v garderob povídají o rybaYin, o stYevních kolikách a o tom, jak nkdo hrál pYed tYiceti lety v Hradci Králové a jak se kdysi kdosi jmenoval. I ú astHuje se autor, aby dlal hrdinu a ukázal, ~e není tak docela zabrán trémou a starostmi o svoj kus.</p> <p class="MsoNormal">Takhle to tedy doopravdy je. V tomhle vaem, a více ne~ tuail, stává se tu autor osobou valn zbyte nou. Vaechno jeho dílo se pYekládá na jiná bedra. Re~isér si udlal svou koncepci a ocitá se v trýzni, shledávaje, ~e mu ji autor svým kusem vlastn kazí. Re~isér hraje krásnou hru, kterou mu autor za asto zle ohro~uje, vpadávaje do ní naprosto nevhodn a pYeká~liv svým textem. A tak by vlastn nejlepaí divadelní hra byla taková, která by nemla ani autora, ani textu a snad ani herco, proto~e to vaechno jsou slo~ky, které zhusta ohro~ují zdar re~ie. Tvor í re~isérovo dílo jest tedy nadmíru t~ké a tragické, neboe re~isér usiluje o nco, co by se jevilo lepaí ne~ to, co je tu sepsáno, hráno a re~írováno. Jest tedy re~isér jakýmsi druhem proklatce, pletoucím za~iva z písku provazy, ale nedává toho na sob znát.</p> <p class="MsoNormal">Ve své svrchovanosti se zajiaeuje re~isér spoluprací výtvarníkovou, neboe kulisy, závsy a kostýmy jsou nco, bez eho se na divadle obejíti nelze. Té~ výtvarník je zle vázán pYedpisy autorovými. Zajisté ~e velmi by ho to tailo, postaviti na jeviati Eiffelovu v~ s pozadím sopek nebo kubistické polární krajiny, nebo vykouzliti tu nevídané konstrukce, koloto e, skluzavky, majáky a visuté mosty. Autor vaak ~ádá chudobn zaYízenou svtnici vdovy Podléaekové nebo jenom maeanský pokoj. Nkdy se sna~í re~isérovi i výtvarníkovi poskytnouti pYíle~itost a vyjíti jim vstYíc roznými poukazy, jako ~e uprostYed jsou dveYe, napravo zase dveYe na balkón, vlevo pak jeat dveYe do lo~nice a ovaem na okn ~e je klec s kanárkem.</p> <p class="MsoNormal">Jsou ovaem také zase jiní autoYi, kteYí vedeni vábivými pYedstavami malebných efekto pYedepíaí si Yadu skvlých promn, kde v nkolika vteYinách má se divoký les promnit v královský palác, palác ve venkovskou hospodu a hospoda zase ve skalnatou rokli, ím~ re~isérovi, výtvarníkovi a divadelnímu mistru poskytnou pYíle~itost, aby si lámali hlavu, jak to za daných podmínek s tmi vaemi praktikábly, plastikami a propadly v minut udlat. Výtvarník si tedy pYe te kus, nedbaje mnoho jeho slovních krás; kouká hlavn, kde mají býti jaké dveYe a jakých pYeká~livých nábytko si tu autor vy~ádal, aby se to potom po úrad s re~isérem udlalo jinak. PYekvapený autor pak prohlásí, ~e práv tak a ne jinak si to pYedstavoval. To práv je u divadla to zvláatní, ~e vobec vci vypadnou ponkud jinak, ne~ se zprvu zdálo. Kdy~ pYijdou dekorace na jeviat, bývá výtvarník pYekvapen, ~e kusy jsou vyaaí, airaí, krataí, menaí, v~dy jina í, ne~ si pYedstavoval, a je pYekvapen i re~isér, ~e scéna se prezentuje ovaem zcela jinak, ne~ si pYedstavoval, ukládaje ji výtvarníkovi. I nezbývá tedy ne~ se s tím smíYiti, a nejzvláatnjaí jest, ~e ím hoYe to v tomhle ohledu dopadne, tím spíae kritika i s publikem jednomysln prohlásí, ~e tentokrát dekorace byly pYiléhavé a zdaYilé.</p> <p class="MsoNormal">Výtvarník tedy urobí návrhy na dekorace a pYinese je re~isérovi, aby pak veali v poradu s divadelním inspektorem. Inspektor zalomí zoufale rukama a prohlásí rozhodn, ~e to absolutn nepojde, proto~e truhlárna i malírna vobec nemají asu, to ~e by se musily dlat zázraky. Nu~e, nakonec se dá uprositi, a v truhlárn i v malírn, jakkoliv na to není asu, po nou se díti zázraky. Lajsna se klade k lajsn a vznikají obrysy leso a skal. V malírn se vyvine silný zápach klihu, a zaslou~ilí mu~ové, kteYí jsou u divadla u~ pYes tYicet let, s fezy na hlavách a s ibuky v zubech se dají do malování.  Zase njaká kubistika, vr í takový starý pamtník,  kdyby nás tak vidl Raffael! Ono te u~ to není takové jako pYed tYiceti lety, kdy divadelní malírna byla bezmála jakousi Akademií krásných umn, kde se pstoval pYejemný  baumalák na báje n propracovaných panoramatických prospektech. Dnes se vylévá barva na plátno pYímo z putýnek, aby to alo rychleji, a koattem se to rozma~e, a ejhle, na jeviati se pak z toho kouzlí nádherný brokát nebo stinný hvozd. Moderna sem vtrhla na svých hrubých, sedmimílových botách, je veta po veakeré bývalé jemné práci; te se na jeviati více maluje svtlem, a na starých mistrech z divadelní malírny se nyní ~ádá spíae kvantum ne~ nkdejaí dovednost, a do nové techniky se tu jeat docela nev~ili.</p> <p class="MsoNormal">ZároveH s malírnou se pustí do díla divadelní krej í, krej ová a vlásenkáY. Tohle vaechno jsou vesms velmi cti~ádostiví lidé, neboe jako aaty dlají lovka, tak divadelní krej ovna pYedpokládá, ~e dlá herce.  Takhle. nízkou tajli nemohu panu Vydrovi udlat, povídá divadelní krej í výtvarníkovi, který pYi návrhu na kostým vyael tu drobe ek z proporce. S nejvtaí rozkoaí ze zdárného díla se zde aijí nejnemo~njaí píaealovité nohavice, vydutá bYicha a zadky, kabáty pYília krátké nebo pYília dlouhé, tsné nebo nevídan volné, podle toho, jak toho figura vy~aduje. Zde se vynakládá nejvtaí krej ovský dovtip a um na to, aby aaty, co nejvíce nepásly, ~ádá-li si to tak komika kusu. Zde se dlá z klotu hedvábí a z pytloviny brokát a pYeaívají se staré rakouské vojenské kabáty na alechtické i sluhovské kabátce pro njakého Shakespeara nebo Moliera.</p> <p class="MsoNormal">A kdy~ se vypravuje kus cele nebo áste n  ze starého , tu je divadelní garderobiér okouzlen, mo~e-li vybírajícímu výtvarníkovi nabídnouti pro njakou Shawovu hru kalhoty, v nich~ hrával pan `maha jeat ve hrách Bozdchových. Neboe v divadelní garderob panuje zvláatní nouze o takzvaný  civil ili kroj soudobý. Najdete tu jist padesát andlo, deset indických rád~o, mandel rytíYo z doby Rudolfovy, sto mandaríno nebo Yímských centuriono, ale, dejme tomu, ~ádné moderní svtlé kalhoty, tak~e nezbývá ne~ vzíti pak zavdk se starými rakouskými oficírkami, takzvanými peja evi kami, ve kterých obvykle hraje Ongin. Nic tak divadelního garderobiéra netaí jako takový starý kus garderoby, mající za sebou slávu mnoha nejroznjaích kuso, v nich~ s úspchem hrál na tle proslulých mimo, kteYí jsou slavnou historií divadla.</p> <p class="MsoNormal">PYi premiéYe se tísní divadelní krej ovna mezi kulisami a pan mistr visí o ima na ka~dém pohybu tragédov. Rozvíjí se hrozná zápletka, kdo~ví, nebude-li z toho sebevra~da nebo hromadný mord, tragéd je tísnn intrikánem, nevinnost trpí, hle, tragéd hraje jako boh, vkládá si ruku na srdce, mluví v nádherných veraích, sedá si, vstává, tasí me , klesá, mYe nebo vítzí a vstupuje na tron, nebo kone n po vaech protivenstvích se bude ~enit s první milovnicí  divadelní krej í visí o ima na ka~dém jeho pohybu, hltá jeho gesta, a co publikum plá e bu dojetím, nebo smíchem a hlediatm za íná hYmti nadaený tleskot, on si aepce ve vrcholném dojetí:  Jak krásn ty aaty hrají na panu X Y! Vaak také obtav zbhal pol Prahy, aby naael flanel práv té pravé nuance, na prsa je pYidáno vatelínu s dovedností pYímo sochaYskou a na odstávající aosky vnován domysl hodný in~enýra.</p> <p class="MsoNormal">A nezapomeHme té~ na vlásenkáYe. Jeho dílna, skrytá nkde v nejhlubaích hlubinách divadla, se podobá chrámu divoaskému z Melanésie nebo indiánskému vigvamu. Povalují se zde skalpy ku eravé, dlouhovlasé, erné, zrzavé, prokvetlé i stYíbrné aediny vedle plavého dív ího vrko e, i pleae vaech druho. Na stolech stojí hlavy, jim~ podstavcem jest jejich krk, hlavy ueaté a vedle nich nosy, api até nosy hlupá ko, pijácké bambule, orlí nosy rytíYo a intrikáno, huHatá obo í, vousiska i frHousy vaeho druhu, kníry zbrojnoao i hajných, plnovousy bandito, alechetných otco i mnicho, vousy a vlasy vaeho chlupu i barvy, vaechna vlasatá i vousatá ozdoba lidského plemene, jakou si lze jen vymysliti. A k tomu jeat lí idla, jimi~ vykouzlena krvavá sv~est rto, ona rudá ~íznivost rto krásné milovnice, o ní~ blouzní student a slu~ti ka z druhé galerie, k tomu jeat pudr a rumlka, z nich~ vytvoYena ona podmaHující nha lí ek, a erH pro vymalování o í tak hlubokých a ~árných, ~e je to a~ k zbláznní.</p> <p class="MsoNormal">Tady je svtlá pleeová aminka pro spanilomyslné zjevy i nejtmavaí pleeová pro pytláky, cikánky a pro Yímskou luzu. Je tu vaechno, co nalepeno a rozetYeno po hercov tváYi vypadá zblízka tak odpudiv, apinav a mastn, ~e by tomu divák, bla~en pYihlí~ející ze svého plyaového sedadla, sotva chtl uvYiti. Vaechen divadelní avindl je tu zblízka nabíledni, onen avindl, který je za~ehnán teprve vzncujícím kontaktem s publikem. Je hrozný ve zkouakách, na zkouace generální i pYi premiéYe za kulisami. Teprve kdy~ lustr zhasne, opona jde nahoru a obecenstvo se dívá, tu pYed jeho o ima se avindl taví, ustupuje do pozadí a mizí, aby u inil místo pravd a kráse divadelní podívané, aby sprost pomalovaná kulisa se stala podivuhodnou krajinou, plechy zlatem, koudel vousem prorokovým a karmínová aminka rozncujícími rty, o jejich~ polibek se na jeviati pobíjejí hrdinové. Dílo zblízka velmi hrubé a nedokonalé. A pYece, kdy~ se podaYí, pYichází na nm usednout iluze; a kdy~ se docela aeastn udaYí, setrvá na nm a~ do konce, aby pak diváka provázela také i domo a jeat i nadále.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">PREMIÉRA</b></p> <p class="MsoNormal">Avaak vraeme se k dalaímu bhu vci.</p> <p class="MsoNormal">Premiéra je fatální okam~ik, kdy se divadelní kus stává událostí. Jeat do poslední zkouaky se mohlo nco na vci mnit a zachraHovat; bylo to stále jeat dílo, na nm~ se pracuje, svt ve vzniku, hvzda rodící se z chaosu. Premiéra je výraz zoufalého rozhodnutí nechat vc kone n b~et samu o sob, dj se co dj. Je to okam~ik, kdy autor i re~isér definitivn odevzdají vc rukám jiných, ani~ by mohli nkde pYisko it na pomoc. Ani autor, ani re~isér nepoznají jak~ivi uspokojení dejme tomu mistra truhláYe, který mo~e nechat nov urobeny stol nále~it vyschnout, na e~ znalecky jede palcem po vaech hranách a spárách, utYe dlaní desku, zaklepe na ni, koukne se na celou vc a Yekne:  No, dobrý je to. Ach, kdyby mohlo být aspoH o jednu zkouaku víc!</p> <p class="MsoNormal">Ráno pYed premiérou je poslední repetice. Herci odbreptávají své role rychle, aediv a skoro aeptem, aby se pYed ve erem nepYekYi eli; odemelou text, jako by drtili písek v zubech, a spchají, zamlklí a zara~ení, jako by byla v dom mrtvola. Z hlubin divadla vylézá jakési strnulé a mrákotné ticho. Nedá se u~ nic dlat. Je to po átek konce.</p> <p class="MsoNormal">Jak známo, premiéry mají své stálé premiérové obecenstvo. Jsou lidé, kteYí chodí jen na premiéry. Xíká se, ~e to iní z váanivého divadelnictví nebo ze zvdavosti nebo ze snobismu nebo kvoli aatom nebo kvoli známým, já nevím; ale myslím, ~e tam chodí z neuvdomlé a zvrhlé krutosti. Chodí tam pást se rozkoanicky na trém herco, na mukách autora a agónii re~iséra; pYicházejí, aby se krvela n pokochali straalivou situací na jeviati, kde ka~dou vteYinou mo~e nco selhat, nco se zmotat a vaecko se pokazit. Na premiéry se chodí, jako se chodívalo ve starém Xím do arén na mu ení kYeseano a zápasy aelem. Je to divý po~itek z trýzn a roz ilení obtovaných.</p> <p class="MsoNormal">V té chvíli, kdy se premiérové obecenstvo austíc a blahosklonn aevelíc rozsazuje po záYící arén, bhá autor kolem divadla s divným a nesnesitelným tlakem v ~alude ním dolku, herci u~ nalí ení vykukují sklí kem v opon do hlediat, trpí stYevními katary a zvracením z premiérové paniky a zuYí v aatnách, ~e dostali apatnou paruku nebo ~e nemohou dopnout kostým, garderobiéYi a obléka ky lítají mezi aatnami, proto~e v ka~dé nco chybí, re~isér na jeviati pYebíhá sy e a sténaje, proto~e dosud nedoael z dílny poslední kus dekorace do prvního aktu, vztekle urývá stí~nosti herco a tahá na jeviati ~idle, krej í uhání do dílny s njakými aaty, inspicient naposledy zvoní do aaten, hasi i jsou na míst, na chodbách Yin í zvonky, jeat se rozpoutá hore ný kravál mezi rekvizitáYem a alouníkem, a kone n tYi minuty po sedmé dorazí na jeviat poslední kus dekorace.</p> <p class="MsoNormal">Kdybyste v této chvíli vy, kdo sedíte v bzu ícím hlediati, díváte se na hodinky a pravíte:  No, u~ by mli za ít,  kdybyste v této chvíli pYilo~ili ucho k opon, slyaeli byste bouchání kladiv a udýchané hlasy:</p> <p class="MsoNormal"> Kam to mám dát? </p> <p class="MsoNormal"> Nestrkej to sem, ty vole! </p> <p class="MsoNormal"> To se musí pYivrtat. </p> <p class="MsoNormal"> To se musí dát lajsna. </p> <p class="MsoNormal"> Co tu chcete? </p> <p class="MsoNormal"> Je~íamarjá, honem! </p> <p class="MsoNormal"> Pozor, kulisa spadne! </p> <p class="MsoNormal"> To se musí spravit a~ zejtra. </p> <p class="MsoNormal"> A co s tímhle? </p> <p class="MsoNormal"> Tak dlejte, lidi, je~íamar  </p> <p class="MsoNormal">Cink! První znamení na oponu. Hlediat se zatmí a utiaí. Je slyaet nkolik posledních ran kladivem, smýkání t~kého nábytku a roz ilené volání:</p> <p class="MsoNormal"> Tak jdte u~ pry ! </p> <p class="MsoNormal"> UYíznte tu lae! </p> <p class="MsoNormal"> Nechte to u~ být a táhnte! </p> <p class="MsoNormal"> Tak pYitáhni to! Honem! </p> <p class="MsoNormal">Cink! Opona se zvedá za patami posledního dlníka, osvtlené jeviat se vYízne do tmy a Klára stojí na scén, rychle se poznamenávajíc kYí~kem svatým.</p> <p class="MsoNormal">Její partner (po jeho ele se Yine pot roz ilení, ale z hlediat to není vidt) vejde a hodí klobouk na ~idli místo na stol.  Dobré jitro, Kláro, praví hlaholn a zarazí se: Proboha, v~dye jsem ml hned za ít Kláro, stalo se mi nco ne ekaného!</p> <p class="MsoNormal">Klára ztuhla hrozou: nedostala svou nará~ku.  Dobré jitro, extemporuje stísnn.</p> <p class="MsoNormal"> ... stalo se mi nco ne ekaného, sy í napovda.</p> <p class="MsoNormal">Herec hledá zoufale pYechod k tomu, co ml Yíci; vzpomnl si, ~e podle autora není jitro, nýbr~ pozdní odpoledne.</p> <p class="MsoNormal"> Tak za ni, sy í Klára zni en.</p> <p class="MsoNormal"> Hm  ano, pokouaí se herec,  tak si pYedstav, Kláro,  ano  tedy   </p> <p class="MsoNormal"> Stalo se ti snad nco ne ekaného? pomáhá mu Klára odhodlan.</p> <p class="MsoNormal"> Ano, vpadá partner nadaen,  tedy pYedstav si, Kláro, stalo se mi nco ne ekaného. </p> <p class="MsoNormal"> Co se ti pYihodilo? vpadá Klára do textu. Z autorovy ló~e je slyaet sten úlevy po minut smrtelné úzkosti. Situace je zachránna; ale v prvním okam~iku se autor kYe ovit chytil pa~ení ló~e, aby u~u~ sko il do parteru kYi e:  Zpátky, tak to není! Za nte jeat jednou! Nyní se pomalu uklidHuje; na jeviati hr í dialog, jako by namazal. Po chvíli má Klára klesnout na ~idli, jako by jí nohy podeal; ale dobry bo~e, v~dye ten neaika partner polo~il klobouk na ~idli místo na stol! Tu to máme, te si Klára sedne zdrcen na klobouk svého man~ela; celý akt bude zka~en; bo~e na nebi, jak tomu zabránit? Autorovi vlhnou dlan úzkostí; neslyaí nic, nevidí nic ne~ zloYe ený klobouk na ~idli; katastrofální okam~ik se blí~í neodvratn a vlekle. Ké~ by te vznikla njaká panika v divadle! Co~ abych za al kYi et  hoYí ?</p> <p class="MsoNormal">Te, te padá nará~ka jako blesk; te si Klára sedne na prokletý klobouk  Ach, bo~ská a duchapYítomná Klára! Vzala jednoduae klobouk a teprve pak se zhroutila na ~idli, s neaeastným kloboukem v ruce! Ale co s ním udlá? Bude jej snad dr~et v ruce a~ do konce aktu? Pro  jej nepolo~í na stol? Ach, kone n! kone n se ho zbavuje, klade jej na stol, ale tak njak nevhod, tak straaliv nápadn   Autor se ohlí~í do publika; vidí kaalající a chrchlající koule; zdá se, ~e nikdo si nevaiml pohromy s kloboukem. Autor se obrací zase k jeviati; jak~e, dialog jeat poYád nepokro il dál? Pro  to tak dlouho trvá? Autora po íná zalévat nepYíjemné horko; snad je to pYília dlouhé; pro ~ivého boha, v~dye se to vle e bez konce, a nic se nedje! Autor se za íná potit trapnou trýzní; tady jsem to ml seakrtat, tohle je slabé a apatné, nemo~né, pitomé, bezvýznamné... A pro  to nehrají rychleji? Nejlépe by bylo vstát a volat: Já to seakrtám! Po kejte chvilku!</p> <p class="MsoNormal">Chválabohu, u~ je to odbyto; te pYijde nejdole~itjaí ást expozice, klí  k celému dji, krátký a napjatý hovor na tYech stráne kách, a pak  Bum! Autor ztuhl zdaením. Na jeviat vrazí Katuae, je~ mla pYijít a~ za pt minut, a~ po tch tYech stránkách  Proboha, co si te po ít?  Opona, opona, chce kYi et autor, ale hrdlo má sevYeno hrozou. Ti dva na jeviati jsou také jako strnulí, ale Katuae u~ atbetá svoj text; druzí dva s úlevou vpadají, tYi stránky jsou pYesko eny, klí  k celému dji padl pod stol; tak, te nebude nikdo hYe rozumt, nikdo nepochopí, o  jde, vaechny motivy jsou tytam, zápletka je v pekle; v~dye, prokristapána, bez tch tYí stránek je celá hra nesouvislý nesmysl! Co to ta Katuae provedla? Jak ji mohl inspicient pYed asn pustiti na scénu? Te za ne publikum pískat, podrá~dno nesmyslností dje; ka~dé dít musí cítit, ~e to nemá hlavy ani paty; pro  re~isér nepYeruail hru? Autor se honem ohlí~í do publika, neza íná-li u~ protestovat. Avaak obecenstvo klidn smrká, odkaalává a chvílemi jím pYebhne z eYení smíchu; zdá se, ~e Katuae má úspch. Nejspía budou pískat a sy et a~ na konci aktu. Autor by se chtl propadnout; prchá z ló~e a vrhá se do zákulisí, snad aby zapálil budovu jako stavitel Karlova. Nikdy u~ nikomu nepojde na o i, myslí si zoufale, skryt v njaké garderob, kde se zhroutí svíraje hlavu dlanmi. Ano, ano, tedy vae je ztraceno.</p> <p class="MsoNormal">A po nepYe~itelné dob, nejspíae po nkolika hodinách nebo kdy, zvedne hlavu: co se to dje? Je to, jako by nkde tekla voda na dla~dice; te e pleskajíc a aumíc, prudká a vzdálená  Cink! Pleskání vody se najednou zesiluje v prudký aum, kdosi vrazí do garderoby a kYi í:  Tady je pan autor, nkdo ho popadá za ruku a táhne ho tryskem za sebou, njaké ruce ze vaech stran jím strkají a cloumají, je úprkem vle en a smykán, klopýtá, vrávorá, nevidí a nechápe, brání se, kope kolem sebe, ale supající hlou ek ho kamsi unáaí a postrkuje, a aup! autor vyletí na scénu jako vystYelen, Katuae a Klára ho zvlhlými prsty chytí za ruce a táhnou k ramp, dole to pleská jako vodopád hydranto, autor vidí plavat dokola tisíc bambulí s lidskýma o ima, pokusí se o idiotský úsmv a nkolikrát po sob se rychle zlomí v tYíslech.</p> <p class="MsoNormal">Opona sjí~dí, pleskot vody se vzdaluje, cink, opona zas jede nahoru, autor honem natahuje ruce po KláYe a Katuai, ale je na scén sám a sám, vyvr~en a vydán napospas tisícom o í, klaní se a pYitom si s údsem uvdomuje, ~e seká poklony jakýmsi neoby ejn smaným zposobem, jako loutka, ale nemo~e si pomoci, klaní se napravo i nalevo, nahoru i dolo, vycouvá pozpátku, známí i neznámí v kulisách mu zuYiv potYásají zpocenýma rukama se samým  gratuluju, gratuluju , cink, opona jde jeat jednou nahoru, autor se znovu ocitá na jeviati, ani neví jak, a rozhazuje rukama smrem ke kulisám, ~e on jako nic, to ~e herci, no ale kdy~ mermomocí chcete, poklona, poklona, to mám radost, takový nezaslou~eny úspch  Uf! Kone n se autor vymotá za kulisy, najednou ochably jako onu ka, opuatný a zase naprosto zbyte ný, zatímco kulisáci kácejí stny pokoje, pozor! táhnou stojky a praktikáble, vlekou nábytek a nco pYitloukají; inu, lovk jim vaude pYeká~í.  Dlejte, dlejte, kYi í re~isér, a autor se mu vrhá do náru e:  Pane re~isére, báje n, báje n to alo! </p> <p class="MsoNormal"> Jen kdy~ se nestalo nic horaího, odpovídá re~isér suae.</p> <p class="MsoNormal"> A poslyate, breptá autor nadaen chytaje ho za knoflík,  nemohla by si Klára na za átku sednout na ten klobouk? Víte, já myslím, ~e by se lidé smáli. </p> <p class="MsoNormal"> Tam se nemají co smát, namítá re~isér.  Tak dlejte, sakra, ae to netrvá do jedenácti! </p> <p class="MsoNormal">Zbyte ný autor b~í dkovat hercom; hrdina zrovna ve eYí a na autorovy díky skromn namítá:  Copak, to není ~ádná role. Klára není dobYe k mluvení, jeliko~ si roztrhla o hYebík aaty. Katuae vztekle vzlyká ve své aatn, proto~e jí re~isér hrozn vynadal.  Copak já za to mohu, atká usedav,  ~e tam je dvakrát ta samá nará~ka? Já mám jít na scénu, kdy~ Klára Yekne Nikdy, a za to já nemo~u, ~e to tam je dvakrát! Autor se pokouaí ji tait, ale Katuae plá e tím lítji:  Tak mn... vynadat... zrovna o premiéYe! Jakpak... mám te,... hrát! </p> <p class="MsoNormal">Zbyte ný autor ji alechetn chlácholí:  Ale sle no, v~dye si toho nikdo nevaiml, ~e tam chybí kousí ek textu! </p> <p class="MsoNormal">Nu~e, v tomto bodu ml autor více pravdy, ne~ sám tuail. Nikdo si opravdu nevaiml, ~e první akt neml hlavy ani paty. Taková vc se pYehlédne.</p> <p class="MsoNormal">Cink, opona jde nahoru k druhému aktu; autor klopýtá pYes kabely a praktikáble v temném zákulisí, vrazí do horizontu a málem padá do zejícího propadu; posléze ho napadne, aby sledoval hru skryt nkde mezi kulisami. Ale mezi kulisami je hlava na hlav; vaechen technický personál, kulisáci, krej ové a krej ovky, sluhové, obléka ky a strojníci, mu~ové v blozách, jejich ~eny a teti ky a komparsové a jejich sestYenice a známí jejich sestYenic a vaelijací záhadní habitués pYikukují hYe natla eni mezi kulisami, apásují nahlas, pYecházejí po skYípajících prknech, jedí, hubují, vrzají dveYmi, hrdlí se s inspicientem, pYeká~ejí hercom, vyluzují vaeho druhu hluk, tartas a nepokoj a div~e nevystrkují nos na jeviat. Zbyte ný autor se mezi nimi tla í a staví se na api ky; rád by pochytil, co se dje na scén, ale místo toho slyaí, jak si mu~ v modré bloze ulevuje:</p> <p class="MsoNormal"> To je ale votrava. </p> <p class="MsoNormal"> Je to moc dlouhý, povídá druhý mu~.</p> <p class="MsoNormal"> To pudem a~ v jedenáct! </p> <p class="MsoNormal">Bác! nkdo v zákulisí porazil ~eleznou ~idli.</p> <p class="MsoNormal">Zatím se na scén vrká milostné dueto.</p> <p class="MsoNormal">Zbyte ný autor se odkrádá po api kách, pYíaern vrzaje prkny; vymotá se z bludiat chodeb a prchá na vzduch. Je noc, nco málo lidí se trousí po ulicích myslíce bohví na , tramvaje cinkají a ~ivot vzdálen aumí. Autor se zachvívá no ním chladem a steskem. Je sám a sám jako nikdy v ~ivot, a za jeho zády se odehrává den jeho slávy.</p> <p class="MsoNormal">Ké~ by tomu byl konec!</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">PO PREMIÉXE</b></p> <p class="MsoNormal">Po premiéYe zostává autor v naprosté nejistot, propadl-li na celé áYe nebo ml-li obrovský úspch. Nu ano, byl vyvoláván; ale snad si publikum jen dlalo legraci, nebo ho litovalo i co... S úzkostí a pln podezYení zkoumá autor pohledy i slova svých známých.</p> <p class="MsoNormal"> To máte radost, ~e? </p> <p class="MsoNormal"> Já bych trochu seakrtal první akt. </p> <p class="MsoNormal"> Ale hezky vám to zahráli. </p> <p class="MsoNormal"> To vám gratuluju. </p> <p class="MsoNormal"> Snad by se mohl zkrátit tYetí akt. </p> <p class="MsoNormal"> Ale mli to sehrát jinak. </p> <p class="MsoNormal"> Já bych udlal jiný konec. </p> <p class="MsoNormal"> Klára byla prost nemo~ná. </p> <p class="MsoNormal"> Nejlepaí byl konec. </p> <p class="MsoNormal"> Jen druhý akt se trochu táhne. </p> <p class="MsoNormal"> No, mo~ete být spokojen. </p> <p class="MsoNormal"> Já vám to srde n pYeju. </p> <p class="MsoNormal">Autor se potácí ve tm nejistot: Byl to úspch, nebo ne? A nazítYí si skoupí vaechny noviny, aby se dovdl aspoH z hlaso kritiky, jak to vlastn dopadlo. Nu~e, dozví se z novin toto:</p> <p class="MsoNormal">}e jeho kus ml jakýsi dj, ale ka~dý kritik vypravuje njaký jiný.</p> <p class="MsoNormal">}e jeho hra 1. mla úspch, 2. byla pYijata vla~n, 3. ást publika sy ela, 4. úspch byl srde ný a zaslou~ený.</p> <p class="MsoNormal">}e re~ie 1. nemla co dlat, 2. inila, co mohla, 3. nebyla dosti pozorná a 4. byla pe livá.</p> <p class="MsoNormal">}e hráno bylo 1. sv~e, 2. vlekle, 3. s nadaením, 4. herci neumli role a 5. pYispli k úspchu hry.</p> <p class="MsoNormal">}e Klára byla 1. skvlá, 2. zYejm indisponována, 3. nepochopila správn roli, 4. naplnila ji vroucím ~ivotem, 5. mla plavé vlasy, 6. mla erné vlasy. (Dokonce se i do te, ~e sle na Jarolímová v roli Kláry byla znamenitá, a koliv podle jeho vdomí hrála Kláru paní Nová.)</p> <p class="MsoNormal">}e výprava 1. byla pYiléhavá a 2. nehodila se k rázu hry.</p> <p class="MsoNormal">}e souhra byla sice 1. dokonalá jako v~dy, ale 2. velmi chatrná.</p> <p class="MsoNormal">Následkem toho se autor nikdy nedozví, ml-li jeho kus úspch; ani po et repríz nic nedokazuje, neboe podle divadelních pranostik platí, ~e má-li hra málo repríz, je to proto, ~e je nemo~ná a propadla; dosáhne-li velkého po tu repríz, je to proto, ~e je to ký .</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 10pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b style="">PRnVODCE PO ZÁKULISÍ</b></p> <p class="MsoNormal">Bhem dosavadního, ponkud chaotického lí ení (je~ vaak zdaleka se nevyrovná divému zmatku divadelní skute nosti) jsme se dotkli celé Yady osobností, jich~ existence, povaha, zvyky, výsady a kompetence nejsou snad publiku, pYíatím autorom a kritice zcela jasný. Chceme-li vás s nimi aspoH b~n seznámit, ocitáme se v rozpacích, kde za ít: zda dole u portýra i nahoYe v divadelní kanceláYi, u topi e nebo u aéfa inohry, u pokladního okénka nebo v tajemných rozlohách divadelního skladiat. Nu~e, za nme tYeba  tam nahoYe ;  tam nahoYe v divadelní hantýrce znamená divadelní kanceláYe; dolení výb~ek toho  nahoYe je ú tárna, kde se podle dávného zvyku (a eledního Yádu) vyplácí hercom gá~e prvního a trnáctého, kde~to divadelním úYedníkom jenom prvního a technickému personálu ka~dé soboty. Ale kdy~ u~ jsme u toho mamonu, musím vám Yíci, ~e krom gá~e brává herec takzvané pYehrané honoráYe, honoráY za druhou roli, taxu za tanec nebo za zpv, pYíplatek za zasko ení a extra za nahotu a aminkování tla; z eho~ vaeho vaak oby ejn nijak nápadn nezbohatne. Jinak ú tárna je lokál ponkud zasmuailý, s okénkem vtainou zavYeným. Zde se vyplácejí zálohy.</p> <p class="MsoNormal">Tam nahoYe</p> <p class="MsoNormal">Nejvyaaí instance divadelního organismu je tajemná trojice: Yeditel, aéf inohry a intendant; z této bo~ské trojice je to oby ejn aéf inohry, komu jest veYejn stoupati na kalvárii a býti ob as kYi~ován. Xeditel jest osobnost odsouzená pro njaké t~ké hYíchy k tomu, aby se vcn zlobila a vyYizovala vaechny nepYíjemnosti, ~aloby a kompeten ní konflikty, hromovala a stírala slzy, hrdlila se o zvýaení gá~e a podpisovala zálohy; jeho moc je veliká, ale ist interní. Pokud se intendanta tý e, je to úYad ponkud neohrani eny a obestYeny jistými vyaaími tajemstvími. Lokality, kde tito nejmocnjaí prodlévají, jsou vyzdobeny koberci a kYesly a jiným pYepychem, který vaak, je-li tYeba, dlá parádu v lepaích salónech na jeviati.</p> <p class="MsoNormal">Následují nkterá ni~aí dostojenství, je~ za ínají tituly kontrolora nebo tajemníka a kon í se takzvanými silami; síly Yin í u telefonu a pYekotn bubnují do psacích strojo opisujíce role, memoranda a dopisy. Vypadá to jako oby ejná, ale jaksi posedlá kanceláY, ve které je dsn naspch a dlá se páté pYes deváté nebo naopak; to u~ patYí k vci.</p> <p class="MsoNormal">ÚYad dramaturga nebo pYípadn lektora je velmi tichý a odehrává se v njakém zastr eném pokojíku; je to oáza klidu a hluboké, pYímo osv~ující nudy v uchvátané divadelní fabrice. Sem docházejí skromní autoYi (ti mén skromní obléhají aéfa inohry) a pYináaejí ist opsané kusy, vykládají o nich airoce a dlouze, vracejí se urgovat je a chtjí mocí mermo vdt, kdy se to bude dávat. Dramaturg, mu~ pokojný a rozmyslný, odpovídá, ~e to bude. Je vaak brán vá~n jenom od autoro; herci jím jaksi pohrdají, neboe jej právem pova~ují za papírového patrona. Kdepak, divadlo, to není literatura.</p> <p class="MsoNormal">Sluhové divadelní se podobají sluhom redak ním nebo ministerským; jsou velmi literární, neboe v~dycky po prvním roznáaejí autorom tantiémy.</p> <p class="MsoNormal">Zdá se, ~e jsem tu smíchal správu umleckou a hospodáYskou v jeden galimatyáa; ale ono to u~ tak v divadle chodí; Yeditel Yíká, ~e vaecko dlá pro umní, kde~to dramaturg stále dává najevo kasovní ohledy.</p> <p class="MsoNormal">Nyní vaak sestupme tam dolo.</p> <p class="MsoNormal">Ansámbl</p> <p class="MsoNormal">Ansámbl je napchován v~dycky po nkolika kusech do aaten; ty aatny jsou malé dírky, je tam trymó a umyvadlo a bu straaná zima, nebo straané horko; dále pYed ka~dým hercem zrcátko, zaje í noha nebo eunt, pudr, flajaky, vazelína, utrky, karmín, ernidlo, papír od aunky, kousek housky a poma kaná role. Je to cítit lidskými tly, spanou ve eYí, li idly, ústYedním topením, starými kostýmy, mastixem a parukami; v dámských aatnách nadto roznými mejdlí ky a prádlem. V nejvtaí pánské aatn se trvale hrají karty; vobec u páno je hlu no a veselo, tady se poYádají rozné divadelní aprýmy, chorály, mYení sil, vzpomínky a jiné kozácké zábavy, zatímco v dámských aatnách je spíae nedovYivé a poaeptmé ticho, pYerývané pobíháním garderobiérek, cvakáním no~ek na kulmování a austním avábo; ti se toti~ dr~í u dámských aaten, proto~e tam se jí cukroví. My vaak se, jak se na nás sluaí, dr~me pánské aatny; podivujme se rytíYským nohavicím a kabátcom, je~, mohutn vatovány, odstávají z vaáko; pot~kávejme divadelní me e a pYílbice s chocholy a pYeká~ejme garderobiérovi, který obouvá polonahému hrdinovi vysoké holen, a vlásenkáYi, který mu na echrává paruku, a krej ímu, který mu utahuje tajli, usednme na jeho koaili a aaty a pYispjme takto k tla enici, která se rozvíjí v pánské aatn mezi prvním a tYetím zvonním inspicientovým.</p> <p class="MsoNormal">Herecký soubor se tedy dlí na pánský a dámský. K pánskému souboru pYísluaí: tragéd, dále hrdinský milovník neboli held, veseloherní milovník ili milas nebo libec, naturbura ( esky se nejmenuje nijak), bonviván, jen~ je z profese pán ponkud tlnatý, komik, rozné charaktery (otec, intrikán, neurastenik, robustní charakter a tak dále) a aar~e a~ po okly neboli psy. Hranice nejsou zcela pYesné; nejvzácnjaí je tragéd a milas  oby ejn se z anga~ovaného milovníka vyklube bohu~el charakter. K dámskému souboru pak pYísluaí tragédka nebo heroina, je~ hraje v kostýmech, první milovnice neboli hadráYka (proto~e potYebuje nejvíc toalet), lyrická milovnice (té~ fHukna), alechetná matka, zvaná té~ smrdnka, drastická matka, ~enské charaktery, naivka ili mrcek a komorné, zvané té~ slundry nebo pi i andy. Ani zde ovaem nejsou hranice ostré; oby ejný pYípad je, ~e role, kterou herec práv dostal, jaksi nepatYí do jeho oboru, kde~to role, kterou dostal jiný, do nho patYí. Z toho vzniká vracení rolí a rozné divadelní bolesti, s nimi~ se chodí  nahoru . Jako by nahoYe za to mohli, ~e vrták autor napsal také malé role. A kdy~ u~ napsal malou roli, ae ji netáhne vaemi akty; ae se to odbude v prvním akt a hotovo, domo.</p> <p class="MsoNormal">Rád bych vás provedl jeat ~ivotem herco a odhalil vám jejich minulost, jejich trampoty, citlivosti i t~kosti jejich Yemesla, jejich trému, povr ivost, lásky i nenávisti, apásy i náYky, krátké radosti i stálé vybi ování; ale pohYíchu nepíai román ze ~ivota, nýbr~ jen krátkého provodce; pro e~ pYestávám se vrtt u aaten mezi opYenými kulisami, reflektory, zbranmi a divadelními trony a obracím se k lidu obého pohlaví. Xíká se mu kompars ili statisti.</p> <p class="MsoNormal">Kompars</p> <p class="MsoNormal">PYedpisuje-li autor ve svém kuse  lid , pYedstavuje si mno~ství jedinco staraích i mladaích, otylých, plecitých, silných ramen a aíjí a mocných hlaso, jak u~ patrn lid bývá; je pak citeln zklamán, kdy~ uzYí na jeviati hlou ek úzkoramenných, tenkohlasých a vícemén vychrtlých vy~lat, kterým se jaksi nedostává pravé lidové tlesnosti a ~ivé váhy. Jsou to toti~ studenti, kus po pti korunách; za pt korun nemo~e být lovk zavalitý ani ramenatý ani brunátný. Proto~e na n re~isér z kulis sy í  sakra, hejbejte se trochu , hýbají se trochu, komihají trupem a aeouchají do sebe, sna~íce se vyvolat pYedstavu, ~e jsou ~iví.</p> <p class="MsoNormal">Jsou ovaem stálí komparsové, kteYí se hýbají s jistou cti~ádostí; jsou také lenové technického personálu, kteYí statují,  v pauze pak vidíte Yímského vojáka, kterak nese na hlav lavici, nebo gaskoHského kadeta, jen~ pYivrtává lajsnu. Rovn~ hrající dti jsou oby ejn zplozeny divadelním lidem. Je-li zvláat lidnatý výpravný kus, tu hrají na jeviati vaechny avadleny, garderobiéYi, nábytkáYi, kulisáci, zamstnanci záduaního úYadu, ukrajinatí vojáci, inspicienti, rekvizitáY, uklíze ky, studenti akol vysokých i odborných a div ne i správa divadla. Bývá to a~ padesát lidí. Za hluk je pYíplatek. Oby ejný ropot davu pozostává z tajemného slova  rebarbora .</p> <p class="MsoNormal">Inspicient</p> <p class="MsoNormal">Inspicient pobíhá za kulisami s knihou v ruce, posílá herce v pravý okam~ik a pravou dírou na jeviat, diriguje nebo i vyluzuje zvuky za scénou a dává znamení, kdy má jít opona nahoru; dále zvoní do aaten, kYi í po chodbách  za ínáme , hraje menaí role, dupe jako koH (kdy~ je v kuse koH pYedepsán), tyká si s herci a dostává vynadáno za vaechno, co se pYihodí. Jako jsou velcí a menaí re~iséYi, jsou také velcí a menaí inspicienti. Inspicient musí být sou asn v pravé i v levé kulise, za scénou i v propadu, musí dohlí~et, je-li vaechno na jeviati, musí vdt o vaech rekvizitách a koneckonco o reprízách zastupuje re~iséra. Je to mu~ na roztrhání.</p> <p class="MsoNormal">Co se tý e zvuko za scénou, tedy je tu rozná kompetence: hrom spouatí strojník v provaziati, meluzínou to í kulisák, kde~to deae, zvony, sirény a stYelba jsou vcí rekvizitáYe; inspicient dlá pak zpv pta í, houká na automobilové houka kv, Yin í nádobím a provozuje jiné pYedepsané zvuky krom tch, je~ pYísluaejí hudebníkom.</p> <p class="MsoNormal">Suflér</p> <p class="MsoNormal">Je chybné pontí, ~e napovda jen tak mechanicky pYedYíkává hercom text. Tedy tak tomu není. Velký a po~ehnaný napovda ~ije s hercem; rozjede-li se herci huba, nebrebentí mu do toho; ví o dv vteYiny pYedem, kdy bude herci tYeba  podat slovo. Herce jen drá~dí, zur í-li mu napovda do Ye i, ale jeat víc, ute e-li mu ve vteYin nejistoty o pár slov napYed; je tu tajemný kontakt a jakési bo~ské poslání býti napovdou. Proto dobrý suflér je hý kán jako nikdo jiný. Napovda má ke kusu svoj osobní pomr; jsou hry, které sufluje rád, a jiné, které Yíká nerad; nudí se pYi nudné hYe a baví se, kdy~ je to veselé. Kdy~ si autoYi vymiHují obsazení, zapomínají na sufléra; to svd í o jejich neznalosti jeviat. </p> <p class="MsoNormal">OponáY</p> <p class="MsoNormal">OponáY sedí v takové sklenné budce hned vedle jeviat a na znamení od napovdy spouatí oponu. Opona padá rychle nebo se snáaí tragicky a pomalu, podle vyznní kusu. OponáY je povinen, kdyby hoYelo divadlo, setrvat na svém míst tak dlouho, dokud nespustí ~eleznou oponu. Vdom si tohoto heroického místa a poslání má soustYedný výraz pYední exponované hlídky a vedle sebe pollitr piva.</p> <p class="MsoNormal">Hasi i</p> <p class="MsoNormal">Hasi i stojí hned za portálem, kde zrovna nejvíc pYeká~ejí. Jsou erní a vá~ní, nezasmjí se ani nezaslzí; jen kdy~ na jeviati hoYí nekrytá sví ka nebo si herec zapaluje cigaretu, sledují tento ohnivý dj s napjatým zájmem, pYipraveni vniknout na jeviat s vytasenou sekyrkou.</p> <p class="MsoNormal">RekvizitáY</p> <p class="MsoNormal">RekvizitáY ~ije v rekvizitárn, co~ jest místo t~ko popsatelné; neboe je tu vae, na  si vzpomenete: me e, vycpaný kanár, d~bány, bubny, cíae, nádobí, vá ky, fajfky, monstrance, antické vázy, folianty, koae, kufry, kalamáYe, samovary, diadémy, prsteny, karty a kostky, polnice, biskupské berle, halapartny, indiánské toulce, kafemlejnky, akatule, pistole, dýky, nemluvHata, bi e, váhy, bankovky a mince, Yetzy, hole, kaaírované pe en a dorty, rybáYské pruty, vci civilní i vojenské, náYadí vaech dob, ná iní vaech zemí, vae, co kdy bylo a jest.</p> <p class="MsoNormal">RekvizitáY musí sehnat, na cokoliv si autor vzpomene: automobil, kon, akvárium, bílého slona, mrtvou ko ku, ~ivého páva, decimálku, Aladinov prsten, apinavé prádlo, hrací strojek, vodotrysk, pekelný stroj, eskymáckou harpunu nebo Árónovu hol nebo modrý tulipán nebo ~ivý koloto  nebo zpívající kolovrat, zkrátka vae, a~ na tato omezení:</p> <p class="MsoNormal">vae, co se pYitlouká na stny a co visí, pYísluaí alouníkovi;</p> <p class="MsoNormal">co svítí, nále~í pod kompetenci osvtlova e;</p> <p class="MsoNormal">co se krom aperko a zbraní nosí na tle, je vcí garderobiéra.</p> <p class="MsoNormal">RekvizitáYi dále pYísluaí obstarat vae, co se sní, vypije a vykouYí na scén bhem hry; dále chovat a vydávat vaechny depeae, dopisy a buly, je~ mají dojít na jeviat; opatrovat ~ivá zvíYata; zvonit a stYílet; dodat vaechny patYi né vci na jeviat a zase je odnést; a mnoho jiného.</p> <p class="MsoNormal">Z hlediska rekvizitáYe  t~ké hry jsou hry realistické. Ani byste nevYili, jak je nesnadno sehnat dejme tomu rezavé obru e nebo kratiknot nebo  hol z kosodYeviny ; a zrovna takové vci si realisti tí autoYi se zálibou pYedpisují. Lépe by u inili, kdyby ~ádali pape~skou tiáru nebo Neptunov trojzubec; takové památky v rekvizitárn jsou; ale kde propánaboha vzít rezavé obru e? jak opatYit svazek tYeného konopí? kde koupit povYísla nebo rozbitou krosnu? To jsou dsné nároky.</p> <p class="MsoNormal">Osvtlova </p> <p class="MsoNormal">Osvtlovací mistr má své posobiat pod prkny jeviat nebo v portále a hraje na takové svtelné varhany; ka~dý ten rejstYík, páka nebo knoflík roznítí njaký svtelný zdroj v barv bílé, ~luté, oran~ové, ervené, svtle modré, tmavomodré nebo msí ní; jsou to pak dolní a hoYení rampa ili rivalta, hoYení dvojka, trojka a tyYka, koryta v kulisách ili na glajzn, dále tlesa v portále, ló~e, lustr, lampy na galerii, dále pYenosné tisícovky, uhlové lampy, ~árovkové reflektory, koryta, ~lábky a kornouty na volné kontakty, baterie, kapesní lampi ky, projek ní aparáty, mrakový film, transparenty a já nevím co jeat; co~ vaechno dohromady i s kabely, regulátory, transformátory a jinými tajemnými maainami se jmenuje osvtlovací park. Ono to vypadá zdola jakoby nic, kdy~ je hrdina pkn ozáYen; ale zatím do nho paYí reflektor z provaziat a z kulis a jeat njaký kornout odspodu, a ty lampy se pomalu roz~havují a chudáci elektrikáYi je dr~í v holých tlapách, a dýchá to jako horká pec; nebo se nemo~e dosáhnout svtlem do nkterého kouta, nebo se dlají stíny ili panáci, nebo to je osvtleno nijak jako akolní svtnice; re~isér by chtl nco ze svtla vy arovat, ale osvtlova  u~ nemá ~ádný volný kabel. A ono tam svítí tYeba deset tisíc sví ek, a jeat poYád to není dost krásné a záYící; a horlivý osvtlova  by u~ chtl svítit vlastníma o ima a prsty, aby vyhovl panu re~isérovi, míchá vaechny barvy, tahá kabely po celém jeviati, zapíná a stahuje vaechny páky, honí své mu~stvo do ló~í, do propadu a na mostky v provaziati, aby do toho pustili jeat njaký reflektor, a najednou po kat! Te, te je to dobYe, kYi í re~isér; zapiate si to honem! TYesoucími se prsty zapisuje osvtlovací mistr na svoj kus papíru:  di~ pan vydra stane na II na 1/2 orana kornout III erv na pana Vidru lustr ~luti dol rampa 0 hoYeni ~luta 3 stahovat di~ se svali msic zakrejvat a tak dále. Nu~e, nic platno: tento zázra ný svtelný efekt se ji~ nikdy podruhé nepodaYí; v divadle v~dycky nco sel~e, dlej co dlej. Ale já Yíkám, ~e jsme teprve v za átcích osvtlovací techniky.</p> <p class="MsoNormal">Co se re~iséra a aéfa výpravy, pYípadn inscenujícího výtvarníka tý e, bylo o nich u~ pojednáno; ale jeat nám zbývá</p> <p class="MsoNormal">inspektor scény,</p> <p class="MsoNormal">zvaný té~ divadelní mistr, vládce nad truhlárnou, malírnou a skladiatm, ten, jemu~ výtvarník odevzdá své návrhy, a te to, bo~í lov e, njak prove z plátna a latk. To se lehko Yekne; na papíYe se dá namalovat vaechno, ale aby to stálo a dr~elo dohromady, to je jiná. Proto divadelní mistr v~dy Yíká  je~íamarjá, to nejde a  je~íamarjá, kdy to máme udlat? Nakonec se uká~e, ~e to pYece njak jde, a ~e to dokonce bývá i témY hotovo; jak se toho dosáhne, nevím; ale v divadle se v~dycky pracuje s holými nemo~nostmi.</p> <p class="MsoNormal">Tedy divadelní dekorace pozostávají: 1. z praktikáblo, to jest z rozných schodo, stupHo, soklo, pódií a tabulí, z dvacítek a padesátek, skládacích leaení a jiného takového bednní, kterému se také Yíká plastické jeviat; 2. z prospekto a horizonto, co~ jsou ty velké pomalované plachty, co visí vzadu; 3. ze stojek, co~ jsou rámové dekorace, které se pYivrtávají na podlahu; 4. z vandlíko a haksen a oblouko, co~ jsou opt malovaná plátna, visící na takzvaných tazích; 5. z drapérií; 6. z rozné krytiny, která jenom maskuje díry do zákulisí. To je vaecko, a z tchto fórových latk a hadro se mají vykouzlit svty, oblohy, zámky v povtYí a jiné krámy. A kdy~ to na generální zkouace u~ stojí na jeviati, povaeno, pYivrtáno k zemi, vzepYeno lajsnami a jeat vonící dYívím a klihem, záYí dole v parteru divadelní mistr; nevidí herce, neví, co tam na jeviati Yíkají, ale pro~ívá vaechny ty stojky, haksny a schody a prospekty.  To nám to hraje, co? povídá s oprávnnou hrdostí.</p> <p class="MsoNormal">A kdy~ vy, diváci premiér, bru íte, ~e ta pauza trvá tuze dlouho, mli byste se podívat na bojiat divadelního mistra. Opona jeat nesjela, kdy~ tyYicet rukou popadne stojky a praktikáble a za ne  bourat . Vandlíky a prospekty jedou nahoru, rekvizitáY hází do koae své vci, alouník sbaluje koberce zvedaje mraky prachu, nábytkáYi odklízejí stoly a ~idle, drn e sjí~dí propad pod nohama, a pozor, z provaziat letí na hlavy lidí nový prospekt. A u~ tu jsou nové stny, alouník pYitlouká drapérii, osvtlova i tahají po scén kabely, rekvizitáY se pYivalí s novým koaem vcí a nábytkáYi s jinými stoly a skYínmi.  Tak honem, honem!  lov e, jdte s tím te!  Pozor!  Ale jé~iamarjá!  Pozor na hlavu!  Di nkam s tma ataflema!  Franto, dr~ to!  lov e, co to dláte?  Tak to pYivrtej!  Z cesty!  Kam pYijde tohle?  Dye to padá!  Sakramenckej vole zatracenej    Ale v~dye jsem vám Yíkal v era    Je~iamarjá, dlejte!  Kam to vrtáa? Prásk, te to opravdu spadlo; zvláatním divem není nikdo zabit.  Pozor, propad!  Pozor!!  Pozor!!!  Jdte pry !  Dejte to pry !  Vono se to ulomilo.  Schody!  Vono to nebude dr~et!  Dejte to zas dolo!  Hergot, kdo mn vzal kladivo?  Tady se musí kousek uYíznout. Cink! do toho inspicient poprvé na oponu.  Je~iamarjá, dye to máte apatn!  Tady dát lajsnu.  Nechte to tam!  Odneste to! Herci u~ jsou na scén.  Kde mám to aití?  Ty dveYe nejdou zavYít!  Ale ta ~idle stála jinde !  Dejte mn to psaní, honem!  Já dnes nedohraju!  Je~ía, kde mám tu aálu?  Já neumím ani slovo! Cink! opona se zvedá pomalu a neodvolateln. Rány bo~í, jen aby se nic nestalo do konce aktu!</p> <p class="MsoNormal">Technický personál</p> <p class="MsoNormal">Technický personál, jak zYejmo, je velmi zamstnán v meziaktí; bhem hry, je-li to premiéra, je natla en v kulisách, kde poslouchá, apásuje a po ítá, kdy to bude hotovo. O reprízách hrají v karty nebo le~í na lavicích ve své svtnici. Pol minuty pYed koncem aktu na n zadrn í zvonek, a tu se duniv hrnou na jeviat, kde se zrovna doaeptává lyrický dialog. Mládenci, bourat!</p> <p class="MsoNormal">NábytkáYi</p> <p class="MsoNormal">Tito se vtainou zdr~ují v nábytkárn a ve skladech, kde jsou narovnány trony ponkud odYené, selské sesle, Louis XV. a Louis XVI. s roztrhanými povlaky, antická lehátka, gotické oltáYe, almary, eta~éry, krby a rakve a vobec vaechno, na em kdy lidé sedali, jídali a uléhali. Jen~e antickému lehátku se neYíká antické lehátko, nýbr~  to kanape, co hrálo v Quo vadis ; pokoj Louis XVI. sluje zcela stru n  ty sesle, co hrály v Státníkový zkouace nebo kterém jiném kuse. Ka~dý kus inventáYe v divadle má své jméno; stejn jako v garderob visí  ten kabát, co ml pan Bittner ve Furiantech nebo lze vyhledat  ty holen, co hrály v Oteloj. </p> <p class="MsoNormal">GarderobiéYi a garderobiérky</p> <p class="MsoNormal">}ijí jednak v krej ovnách a nekone ných garderobách, jednak v hereckých aatnách. V takové garderob byste mohli obléknout celou pra~skou posádku, ovaem ponkud nesourod; visí tam tYicet Yímských senátoro, tucet mnicho, tyYi kardinálové, jeden pape~, padesát Yímských zbrojnoao s pYílbami i me i, dvacet Chodo, sedm drábo, dva nebo tYi kati, pár Ongino, sametoví a hedvábní kavalíYi, apanlatí rytíYi s tykvovitými gaeaty, dále celé trsy pastýYských a muaketýrských airáko, hrozny aiaáko a ák, beranice a bojarské papachy, kupy akorní, brslenek, valdatejnských atulpen, opánko, holinek a apanlských bot, me e, aavle, palaae, rapíry a kordy, pásy a Yemeny, postroje, krejzlíky, epolety a aerpy, brnní a atíty, trikoty, usn, ko~iainy a brokáty, ko~enky, koaile a domina, atily a amary, nesmírný a nicotný inventáY, kde je vaechno, ale nikdy to, eho je tYeba. Ctihodný starý inventáY je ait z dobrých a drahých látek; dnes se aije z papíru, podaívkového klotu nebo pytloviny, pomaluje a postYíká se to barvami, a je to; lidi, to to zblízka vypadá!</p> <p class="MsoNormal">I garderobiéYi mají svoj pomr k divadelní hYe. To nic není, Yeknou, tam není ~ádnej pYevlek.</p> <p class="MsoNormal">Rozný lid</p> <p class="MsoNormal">Dále je tu strojník a topi , a uklíze ky, a pak oby ejn jeden staraí lovk, jmenuje se pan Kalous nebo pan Novotný nebo njak podobn, o nm~ nikdo neví, na  tu je a co dlá, a který zpravidla chodí pro pivo. A jeat nkteYí lidé v podzemí, které jak~iv nikdo nevidl. Mimoto jsem jist na nkoho zapomnl. Divadlo je tleso slo~ité a dosud neprobádané.</p> <p class="MsoNormal">Abonenti</p> <p class="MsoNormal">Abonenti patYí do jisté míry do divadelního inventáYe. Co do druho dlí se na abonenty pondlní, úterní, stYede ní a tak dále. Sobotní jsou prý nejvd njaí, pondlní jsou zádum iví a chladní; ka~dá tvrtka má jiný temperament, jiné záliby a osobní sympatie.</p> <p class="MsoNormal">Domácí autor</p> <p class="MsoNormal">je autor, který píae jen pro  své divadlo; oby ejn aije hercom role na tlo, za e~ po~ívá jistých výsad, napYíklad ~e si smí jít do jejich aaten zakouYit.</p> <p class="MsoNormal">Diváci generálních zkouaek</p> <p class="MsoNormal">nejsou zvaní hosté, jako v PaYí~i, nýbr~ spíae takzvaní nezvaní hosté; jsou na ka~dé generální zkouace, ale nikdo neví, kdo to je, neboe v hlediati je tma, ani odkud pYiali, neboe pYístup je zakázán. Je to tichý a tajemný dav, který neaustí papírovými sá ky, a dokonce se snad ani nenudí.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>}ivot a doba spisovatele Karla apka v datech</b></p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1890</b></p> <p class="normalni2">Narozen 9. 1. v&nbsp;Malých SvatoHovicích. Otec MuDr. Antonín apek (1855-1929), matka Bo~ena, rozená Novotná (1866-1924). Sourozenci: Helena (1886-1961), provdaná Ko~eluhová, ovdovla, od roku 1930 provdaná Palivcová; Josef (1887-1945) ~enatý od roku 1919.<b></b></p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1895-1901</b></p> <p class="normalni2">V&nbsp;Úpici, kde rodina bydlí, navatvuje obecnou akolu a jednu tYídu maeanské akoly.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1901-1909</b></p> <p class="normalni2">StYedoakolská studia za íná v&nbsp;Hradci Králové, posléze pokra uje v&nbsp;Brn, kon í maturitou</p> <p class="normalni2">v&nbsp;Praze.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1907</b></p> <p class="normalni2">Rodina se sthuje z&nbsp;Úpice do Prahy.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1909-1915</b></p> <p class="normalni2">Studuje na Filozofické fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku, djiny výtvarného umní, anglistiku, germanistiku a bohemistiku. (V letech 1910-1911 studuje v&nbsp;Berlín a v&nbsp;PaYí~i.) V&nbsp;listopadu 1915 je promován na doktora filozofie.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1917</b></p> <p class="normalni2">Posobí jako domácí u itel Prokopa La~anského na zámku v&nbsp;Chyaích u }lutic. V&nbsp;Yíjnu nastupuje do redakce Národních listo.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1921-1938</b></p> <p class="normalni2">Je lenem pra~ské redakce Lidových novin, v&nbsp;letech 1921-1923 pracuje v&nbsp;Mstském divadle na Královských Vinohradech jako dramaturg a re~isér.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1922</b></p> <p class="normalni2">Poprvé pYedstaven presidentu T.G. Masarykovi.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1925</b></p> <p class="normalni2">Je zvolen pYedsedou eskoslovenské odbo ky Penklubu, kterou pomáhá zalo~it. Sthuje se s&nbsp;bratrem Josefem do nového domu na Vinohradech.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1931</b></p> <p class="normalni2">Jmenován lenem mezinárodního výboru pro duaevní spolupráci Spole nosti národo (stálý výbor pro literaturu a umní).</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1933</b></p> <p class="normalni2">Pracuje ve Výboru pro pomoc nmeckým uprchlíkom, je místopYedsedou Penklubu.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1934</b></p> <p class="normalni2">Organizuje pomocnou sociální akci Demokracie dtem.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1935</b></p> <p class="normalni2">}ení se s&nbsp;Olgou Scheinpflugovou, po átky stavebních úprav domu ve Str~i, který novoman~elé dostali od Václava Palivce do do~ivotního u~ívání.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1937</b></p> <p class="normalni2">Ú astní se svtového kongresu Penklubo v&nbsp;PaYí~i.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 8pt 0cm 0.0001pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>1938</b></p> <p class="normalni2">Podílí se na organizaci svtového kongresu Penklubo v&nbsp;Praze. Opakovan je navrhován na Nobelovu cenu za literaturu. Po mnichovské konferenci (29. - 30.9. 1938) elí nenávistné kampani, bojuje s&nbsp; eským faaismem a pro~ívá nejt~aí období svého ~ivota. Umírá 25.12. na zápal plic. PohYeb na Vyaehrad se koná 29.12.</p> <p class="MsoNormal" style="margin: 30pt 0cm 8pt 14.2pt; text-indent: -14.2pt;"><b>První vydání knih Karla apka</b></p> <p class="MsoNormal" style="text-align: center;" align="center"></p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1917 - Bo~í muka </p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktického ~ivota </p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Krakonoaova zahrada</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</span>- Noae pohádek</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1920 - Loupe~ník</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Kritika slov</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- RUR</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;</span>1921 - Trapné povídky</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Ze ~ivota hmyzu (spole n s&nbsp;Josefem apkem)</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1922 - Lásky hra osudná (spole n s&nbsp;Josefem apkem)</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- ZáYivé hlubiny a jiné prózy</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Továrna na absolutno</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Vc Makropolus</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1923 - Italské listy</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1924 - Krakatit</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Anglické listy</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1925 - Jak vzniká divadelní hra a provodce po zákulisí</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- O nejbli~aích vcech</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1927 - Adam stvoYitel</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Skandální aféra Josefa Holouaka</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1928 - Hovory s&nbsp;T.G.M. (1. díl)</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1929 - Povídky z&nbsp;jedné kapsy </p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Povídky z&nbsp;druhé kapsy</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Zahradníkov rok</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1930 - Výlet do `patnl</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1931  Hovory s&nbsp;T.G.M. (2. díl)</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Marsyas ili na okraji literatury</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1932 - Devatero pohádek a jeat jedna od Josefa apka jako pYíva~ek</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Obrázky z&nbsp;Holandska</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Apokryfy</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- O vcech obecných ili zoon politikon</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1933<span style="">&nbsp; </span>- Dáaenka ili ~ivot atnte</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Hordubal</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1934 - PovtroH</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Oby ejný ~ivot</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1935 - Hovory s&nbsp;T.G.M. (3. díl)</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Ml ení s&nbsp;T. G. Masarykem </p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1936 - Válka s&nbsp;mloky</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Cesta na sever</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;</span>1937 - Bílá nemoc</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Jak se dlají noviny</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- První parta</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1938 - Matka</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;"><span style="">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </span>- Jak se co dlá</p> <p class="normalni2" style="margin-left: 35.45pt; text-indent: -35.45pt;">1939 - posmrtn - }ivot a dílo skladatele Foltýna (torzo románu)</p> </div> </body></html>