Ondřej Zajac
Pojmenovaná
Praha 2013
1. vydání
Městská knihovna v Praze
Půjčujeme: knihy/časopisy/noviny/mluvené slovo/hudbu/filmy/noty/obrazy/mapy
Zpřístupňujeme: wi-fi zdarma/e-knihy/on-line encyklopedie/e-zdroje o výtvarném umění, hudbě, filmu
Pořádáme: výstavy/koncerty/divadla/čtení/filmové projekce
Znění tohoto textu vychází z díla Pojmenovaná tak, jak bylo vydáno vydavatelstvím Literární salon v roce 2010 (ZAJAC, Ondřej. Pojmenovaná. 1. vyd. Praha : Literární salon, 2010. 44 s. Literární salon, sv. 11).
§
Text díla (Ondřej Zajac: Pojmenovaná), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, je vázán autorskými právy a jeho použití je definováno Autorským zákonem č. 121/2000 Sb.
Citační záznam této e-knihy:
ZAJAC, Ondřej. Pojmenovaná [online]. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2013 [aktuální datum citace e-knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z:
http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/84/05/48/pojmenovana.html.
Vydání (citační stránka a tiráž), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.
Verze 1.0 z 23. 1. 2013.
OBSAH
… píšeš mi na záda
… po staré lampě
… přezrálé slzy
…tři hodiny ráno
… v pokoji na skříni
…šedivý zvoník
… vítr bez listí
… čas kosí
… sny nechalas
… zásoby papíru kolem mísy
… kdy dospěly ty barvy
Díla Kafegrafie a překladovou knihu Techniky a jiné verše lze objednat na webových stránkách nakladatelství Petr Štengl nebo na webových stránkách Facebook.com.
Prostřednictvím webových stránek nakladatelství Kosmas lze zakoupit autorovy knihy Kafegrafie, Pojmenovaná a překladovou knihu Lapidárium v tištěné podobě.
Další zajímavé informace naleznete na facebookových stránkách časopisu Psí víno, kde je Ondřej Zajac redaktorem.
musíš být hodně trpělivý
já se budu po tobě po očku dívat
ale ty nebudeš nic říkat
řeč je pramenem nedorozumění
antoine de saint-exupéry
píšeš mi na záda
mlčím už osmnáctý měsíc
a přesto pramením
trpělivě mi chybíš
a denně myslím na hada
ohlížíš se
bez střevíčků
bez punčoch
v zeleném asfaltu
před mrknutím
zalitá vlasy a měsícem
ryby v němém úžasu
mám vypít jezero
nebo se naučit plavat
po staré lampě
syčí plynoví hadi
v klobouku po tetě
slyšíš ržát koně od brodu
přezrálé slzy
padají
poslední ranní hvězdy
nevyslovuj
noc splněných přání
noc dlouhých lžiček
stmíváš se
a noční déšť
oživí staré kaluže
solí vyžraná
bolesti jména
slepne mapa paměti
plný koš křemenáčů
rty od borůvek
lýtka od ostružin
pavučinu ve vlasech
klíště pod kolenem
jen tebe
ne a ne
pro janu s.
klidně mi tikej
tvrdě
jak jakubův orloj
tyk tak
mě prodá
každý apoštol
ty taky
mladé lásce
make up ničí
první slzy
buď se nemaluj anebo neřvi
bereš mi deku
studeně dýcháš
za krk
a svá špičatá kolena
do mě bodáš
s neúprosnou láskou
v tomhle vztahu
není místo pro dva
přítulná jako samota
přede podzimní prahou
vidíš už jen mé obrysy
vidělas někdy víc
tři hodiny ráno
dětský pláč
radostná známka
chuti do života
tři třicet
ty neřvi
vím že žiješ
vytetuj si nahotu
na své nárty
a budu u nich ležet
anebo kývni prstem
hned zrána
máma rozbila
mou oblíbenou
misku
co s takhle započatým
životem
v pokoji na skříni
santa maria v láhvi
já u kormidla
v kajutě nad postelí
monika v láhvi
vzkaz u břehů
vidět neapol
na pohledu z neapole
verše jen pro tebe
kterou stranou
přilepíš pohled na zeď
hlavy pod dekou
před světem skryti
v pokoji dětském
verona
předstíraje četbu veršů
čte její kotníky
nemaje tušení –
že opovrhuje čtením
poezie v metru
za 11 hodin
přes starý hrozenkov
z domova domů
vůně trávy stoupá
do sedmého nebe
nahoru do patra
vždycky jsem věděl
že i v nebi
dostanu bábovku
ke kafi
na zátylku cizí oči
úprk pražským tichem
pavel dál fotí
starý kliky
zima se plíží do dubna
krvácí dovnitř
víra otců
kloužou kočičí hlavy
klouže poledník
mrholí
mlhou se vrací
zimní král
šedivý zvoník
houpe se na provaze
nese se hrana
podzimním deštěm
otlučené srdce
kalhotky jako etiketa
kůže bílá
jak rulandské šedé
harmonická s plnou chutí
květinovým aroma
přecházejícím až do lipového
květu
výborná s rybími saláty
drůbežím masem
tvrdými sýry
a ořechy
poválím na palatálu
pozdní sběr
noc loví motýly
vraní ukolébavka
ti nevyklove oči
pod bosýma nohama
šustí zvrácená křídla
vítr bez listí
chodí po provaze
v rukou paprsek
a rovnováha prosince
tři dny do zrození
čas kosí
políčko petrklíčů
jarní potok
píše vzkaz krví
a ostrým kamením
ještě voní
promodralá chodidla
není to tu špatné
javorovým lesem
rotéká světlo
a lepí se na
bosá chodidla
sova sněžná zpívá
ukolébavku
pak zmizí ve sněhu
loví sny a můry
8. prosince 2008
jen vědět kde jsem
ve žluklém listí
topící se vrány
pijí havraní oči
mého stínu
lapám po
stéblu objektivu
sny nechalas
rozestlané
jsou věci
mezi matrací
a prostěradlem
ležím ti na klíně
a spokojeně předu
sem tam chňapnu
po jehlicích
svetr ti začíná
odhalovat bříško
a klubko
čím dál větší
zásoby papíru kolem mísy
48 roliček
zúžený prostor
intimity
toaletný papier
s vôňou
kamilky
ze sousedovy švestky
trhat hvězdy
jsou přezrálé
jako každý prosinec
ulepené polibky
skvrny na halence
a knoflíčky
provinile utržené
ze vzlykající tmy
voní povidla
kdy dospěly ty barvy
naivní noční
a rudnoucí
vždyť nad ránem
ses ještě zapotila
studené stříbro soli
pojď ke mně
zpátky do postele
sytá
pastelová
Básně vznikaly v letech 2008–2009.
Ondřej Zajac (* 21. 12. 1982)
Žije v Praze. Narodil se tamtéž, ačkoliv jeho otec (jak jméno napovídá) pochází z východu Slovenska. Studuje bulharskou a srbskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Překládá současnou srbskou a bulharskou poezii. Jeho tvorba i překlady byly oceněny v několika soutěžích (např. v překladatelské soutěži Jiřího Levého za Gospodinovovy básně ze sbírky Třešeň jednoho národa) a publikovány ve sbornících a časopisech (Tvar, Plav, Dotyky, Slovanský jih atd.).V roce 2009 vyšel v Literárním salonu jeho překlad sbírky Lapidárium od Georgiho Gospodinova.
Ondřej Zajac
Pojmenovaná
Vydala Městská knihovna v Praze
Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1
V MKP 1. vydání
Verze 1.0 z 23. 1. 2013