***
Dnes
Tvůj les
Cestami
Chodí pro mě
Z mrtvé země
Chodí po mně
Mrtvá země
Chodí ze mě
Mrtvá
Vem mě
Cestami
(II.)
Už se nedotkneme
Smrt nás k sobě žene
Už se nedotkneme
Smrt nás v sobě žene
Už se nedotkneme
Křičí muž a pořád
běží
K ženě
Cestami
(III.)
Nedotkneme
Ze dna
Ke mně
Zima jde
Cestami
(IV.)
Co chceš
Nikdo tě nevolá
Jdi pryč
Běž
Kámen za kamenem
Pramen za pramenem
Nespojené ruce
jednoho srdce
Proti
noci
Zeď
Hledá koho chce
Až na dno
Proti
noci (variace)
Zeď hledá
Koho chce
Až na dno
Té tíhy
***
Dej
Ať tvářím otevřu
Když potřebují být
Ať jejich ticha
rozevřu
A zkusíme se oslovit
***
Odkud jsi
Dokud jsi
Ticho čteme uvnitř
země
***
Ruce země
Ze bdění
Vybereš si kamení
(pro Jiřího)
tak,
tam
Kamenem se zahřejem
My dva kteří nikam jdem
Proti sobě nesem
zem
Pokoj z hlíny
Náš hlas v něm
Potom
Vyhlížení
Stínu znění
Vyhlížení
K stínu zření
Daleko jít
Za kostí byt
***
Nikdy nevíš
Co ti zůstane
Když běžíš proti sobě
Nikoliv odpověď
Ale trest
Půl
Jeden
Jedna
Do bezedna
jako
jméno
Jdi za smrtí
Všechno vrať
Je bílá noc
Každá čeká
Hlaď ji
Hlaď
***
Kdo to jde?
Provaz
Přišel si
Pro nás
Teď
Za křížem zeď
Voda jde dál
Ve vločkách sněhu
Někdo se zdál
Jdou
Necelí
V rozbité posteli
Drásají veselí
Rukama po sobě
Jenom tak
Trhat hmat
Potom spát
***
(variace)
Necelí
V posteli
Drásají
Veselí
Rukama po sobě jdou
***
(variace)
Jenom tak
V posteli
Trhat hmat
Necelí
Drásají
Rukama po sobě
Jdou
Potom spát
***
(variace)
Jenom tak
Trhat hmat
Potom spát
Jdou
Necelí drásají
rukama po sobě
V posteli
Jdou,
zas
Veselí
Jenom tak
Trhat hmat
Potom spát
Necelí
Drásají rukama
Po sobě
V posteli
dva,
kteří
Krev se dere do
země
Otevřete
Vemte mě
Abychom se dotkli
sebe
Aby země byla nebe
ani
chuť
Ale nemáte na sebe
nic
Dva nazí
Dva srázy
Jako stín hubení
Ale nemáte nic
Ty srázy
Dva srázy
Chystá
si tě
Ruce po nikom
Drží nikoho
Ruce po nikom
Po nikom sahají
Už je na ní
Bez dlaní
ty,
on
Hledané slovo
Které jde dál
Hledá tvé slovo
Které jsem vzal
Do slov a do písku
Chci ti zbýt nablízku
noc ve svých obrazech
nic ve svých odrazech
***
Jde ruka
Zpět
Nikam se chvět
Jak
dva byli
Moje milá dej mi se
Vem mě k sobě
Dotkni se
Ona nikam a on tam
Dva je v sobě otvírám
Kdo naslouchá
neuteče
Oni dva
A oba vkleče
jsi
to ty
půl noc půl žena
jde v tobě
necelá
otevřená
jste ještě spolu
padáte dolů
Nevrátíš
***
Už se nikdy
nedotkneme
Ze dna země
Slovo
Němé
Beze slova
Zase slova
Jenom znova
Ruce
pro smrt
Celá noc
Je k nedobití
Zase noc která je sítí
už se nikdy
už nás nikdy
z nedoteku
do pokleku
Žádní
Jedna země
Celá smrt
už se nikdy
nedotkneme
Z celé země
Jedna smrt
Žádní
(II.)
Jedna země
Ce1á smrt
už se nikdy
nedotkneme
Cela země
Jedna smrt
***
Nedotkneme
Nemáme
Co shořelo
Nevzplane
posuny
Už se nedotkneme
Ve stínu
Přikrčená neotvírá
Jedno tělo
prasklina
A druhé jen škvíra
Z noci
Oči bez bran
Jedno kam
Padám
Nikam nepozván
Nedotkneme
S nikým blíž
Dál neseš co nevidíš
Den
dnes
Po slovech
Dvě ticha
Smrt tě chystá
K tobě chlístá
Zaťatýma očima
Nepaměť nás načíná
my
jsme ti, co zbyli pak
Odpovědí neseš pád
Znova
Pořád
Tolikrát
Odpovědí jdeš se
ptát
Pořád znova
Kolikrát?
daleko,
na dně stop
Čas vody nezředíš
Schody ti mizí blíž
Kámen tě unese
Na sobě
Pryč
Setrvalost
Nikdy znovu
Ani spolu
Nedotkneme klíč
Kteří běží
To jsme my
Oba v sobě
Ztracení
Setrvalost
(II.)
Nikdy znovu
Ani spolu
Nebudeme blíž
Kteří běží
To jsme my
Tma nás vidí
Tma nás lidí
***
Jenom vítr
Pro kost kmen
Čas změněný na kámen
Lenora
Vaše ruce řekou
slité
Okraj lesa
Naše těla jedna stéla
V čisté vodě kamení
Jako výkřik
Znamení
Potom noc a do ní
pád
Kůže slyší nenávrat
***
Žádné ruce
Pořád chodí
Stejná tvář
je k tobě vodí
smrt ti tichem
svítí
žízeň k nedopití
***
Uhoříme
Sami
Do společné jámy
***
za očima ticha
jiné ticho
dýchá
Ten
(I.)
Hlas je křik
Z potoka
Do dne a do roka
Rozluštíš vzlyk
že ona neplatí
že se ti nevrátí
že hlas zbyl
jediný
otazník
Ten
(II.)
Hlas je křik
Z potoka
Do dne a do roka
rozluštíš vzlyk
že ona neplatí
že se ti nevrátí
že hlas zbyl
Jediný
Otazník
Ten
(III.)
Hlas je křik
Z potoka
Do dne a do roka
Rozluštíš vzlyk
Že ona neplatí
Že se ti nevrátí
Že hlas je
provždycky otazník
***
Je jméno ztracenost
Ze dna dna vzdutá kost
Jsme,
jeden stín
Dvě ruce
Do země
Vrať se mi
Vstaň ke mně
Ruka je záplata
Ruka je odplata
***
Kdo a koho
Koho s kým
Kdo čte koho z
rozvalin
***
Kdo se pohne
A kdo uhne
Dva se vedou do
ohně
Nevinnost
Za očima celý svět
Ještě mlčí
Oči vlčí
Naposled
třísky
Dej mi koho
Dej mi ji
Dej mi ji
Jen na chvíli
Dej mi
To už není vrať
Zapomeň
A koho ztrať
asi
dva
Víc a stínem
Neprominem
Z přítmí kleště
Ještě
Ještě
Slova
pro ticho
Hvězdami se ženem
Do žízně a s řevem
Slova
pro ticho (II.)
Už se nikdy
nedotkneme
Noci stromu
Plné hvězd
Noty stromů
Zvěst jde z hvězd
Poslouchej jak
volá žena
Tvoji prosbu
Tebe sténá
Už se nikdy
nedotkneme
Hvězda a strom
Vítr a lom
Už
se nikdy
Do dvou ran
Vešli dva
Každý sám
Do všech stran
Už
se nikdy nedotkneme
Jeden obraz
Na dlani
Naříkání
Říkání
Z tebe
Ze mě
Dotkneme se teprv
tam
Až půjdeme zpátky k tmám
Do
pěstí
Mirny
Kdo leží na stole
Kdo mlčí
Stín
Ničí
V mrtvé stodole
Žádný stůl
Dej hlas psům
jeden
dva tři
Půjdu pro tmu
Do domu
Pusť mne k sobě
Zpátky
K nám
Tam sedíme
Spolu
S námi
Smrt
jeden
dva tři (varianta)
Půjdu pro tmu
Do domu
Pusť mne
k sobě
Zpátky
Tam
Nedívej se dolů
Dva sedíme
Spolu
S námi
Smrt
***
Pojď ke mně
Do země
Cesta
Do popelu
K tvému tělu
Svoje tělo ustelu
(pro Olgu F.)
Vchod
Ruce řežou
Kůži vidí
Ruce v tobě mlčky slídí
Naslouchám a ticho
jedná
Do dna
Za břeh
Tudy dál
kdo
byl nezbyl
ještě tam a už tady
ve tmě chodíš dohromady
prostoupené děje
cesty a váš dluh
před objetím
neuletím
kdo pokleká ve zdi
čeká
kdo pokleká do zdi čeká
jen dva
sami
za stěnami
sebe brodí kdo tam
chodí
objímané nezůstane
objímané už nevstane
v nedoteku
řežeš
slídíš
sebe vidíš
lezeš pryč
bez nikoho s nikým
Kostima
tě protíná
Pod prsty kde nejsi
Tíha třpytu a jeho kovová chuť
Ještě tě objímám
Ještě jsem nepřestal
Jakou má podobu
slovo dnes?
Z obou stran noci
nejsi
Tak to jde
Žízněmi žíznění
Všemi podobami písku
Vodou bez koryta
(o Heleně)
Zimy
stůl
Tma ze sazí
Ti dva
Nazí
Nazí nahlas
Ve své zemi
Sami
Němí
***
Dole noc
A nad tebou
Voda s horou k
sobě jdou
Po
noci
Pozor na ně
Řežou
Dlaně
za
očima, za hlasem
Kůže ve zdi
Kůže ze zdí
Za zdí kůže
Každý může
Pryč
Když
už ne
Kdo jsi? Kde jsi?
Z kůže, pryč!
Jedem – darem
K sobě plavem
Ticha na kost
oškrábaná
Ticha na kost rozškrábaná
Břehy chodí
Břehy hřeby
Žerou Serou
Pod sekerou piští
Sekerami sviští
Břehy rukou Břehy těl
Samy sobě nepřítel
Budeme se milovati
Budeme se v sobě žráti
Milovat a žrát
Ohněm šije drát
Ty jsi Potom
Potom z tlení
Ruce žijí zahanbení
Noc
pro tebe
Všechno ticho pro
vteřinu
Pro hlas naši spoluvinu
Noc pro tebe
Ze všech stran
Jako zpověď
Jako plán
Až do výšky smrti
Chodíme si přát
Až do výšky smrti
Chodíme se ptát
***
Dva
Po dvou
Ještě dva?
Neptej se
Netrvá
Pro dva nic
Jen oni
V komkoliv
Jdou nikam vstříc
za
trest se ti bude o
mně celý život zdát
jen zdát
ze tmy
za trest
o mně
bude
je tma
o mně
po mně
tma je po mně
bude dál
život
celý
za trest
bude celý
***
Mrtví chodí
Zmrzlou krví
Bez dupotu
Stejnou notu
Pro nikoho k nikomu
Blízko dnes
Kdekam
Vlez
naštěstí
jsem nemusela
Do sebe
Naše kůže prozebe
Do sebe
Až nás kůže prozebe
Pod dlaněmi
V kůži němí
Kůži vem mi
Strhni dlaně
Vem si mě
(pro J. K.)
***
Noc ze smetí
Pro objetí
Nikdo
Nikde
Zase přijde
naslouchání
(I.)
Má oči bez barvy
Chodívá za hlasy
V prostoru
Kohosi
Nebo kam
Toho jsi
naslouchání
(II.)
Má oči bez barvy
Chodívá za hlasy
V prostoru
Nebo kam
Toho jsi
Kohosi
naslouchání
(III.)
Má oči bez barvy
Chodící v prostoru
Za hlasy
Nebo kam
Kohosi
Toho jsi
noc
se dívá
tvojí rukou
otevírá
Blíž
Až
Sami sobě zabijeme
Sobě sami odneseme
Tam jsi
Sám
Omotán
Horkou kostí
Poženeme k slovům noc
noc
se dívá tvojí rukou
otevírá
(II.)
Blíž
Až
Sami sobě zabijeme
Sobě sami odneseme
Tam jsi
Sám
Omotán
Horkou kostí
Poženeme k slovům
noc
Stín
Do hladu krok
Dveře vybité
Už nejste spolu
Nic nevíte
Krok hlasem otvírá
Jen vítr dveřmi hýbe
Nikdo se nedívá
Odešli lidé
Zpátky
Kolem tebe je
Rabuje
Kódy
Slovo
Dech od lidí
Nevidí
Oči pryč
Nese tvář
Jsi to ty
Kódy
(II.)
Jedno slovo
Celé
Skoro
Tobě
Sobě
Pro nikoho
Podoby
Řízni k žízni
Noc si dej
Prší
Tma je
K tobě v tobě
Vlaje
Místa která
přetrvala
Paměti je žízeň malá
Podoby
(II.)
Na zdech vchody
Blíž
Až k tísni
Slovo vře
Podoby
(III.)
Ani pohyb
Ani slovo
Ani střemhlavost obého
Tvář je dno z
čekání
Do země
Nebo do ohně
Tam voda vsekne znak
Stín
je krok
Rozvalinu
Proti stínu
Pelešení
Běsí bdění
Běsí pelech v
kamenech
Říkej ještě Říkej
dál
Běsí těla opodál
Stráně ohně běsů koně
Běsí hnízda
Z noci jízda
Běs ti hvízdá
Na dně řeky běsí vzteky
Lezou zimy
Hledají
Běsí hlavy volají
Voda pro nás nalitá
Běsí hrabou kopyta
Tak stín čeká
Ráno
Čas
Ten dotek neznámého v nás
Bez tíhy a bez hranice
Střep z ticha za prostorem
Stín nedobytný bojem
Zas tmou svou záři hrnoucí
Nota vyčkávavá vždycky na konci
Roub
Ticho otevřené k nám
A hloub
Dům
Pro noc
Pro její prostor
Za okny
A z obou stran
Tam smrt nese
Tam tě střese
Už mne nikde
nečekáš
Na kůži mně navlékáš
Naše křiky
Ticho bez stěn
Bez rysů a bez
hmotnosti
Zimou osazené kosti
Co
zbyde
Jenom kámen
Třeba dlaň
Taky nebe
Z cizoty
Někdo jiný
Jako ty
Sen
v nás chodí
Otevři dům soli
Vstup
A čti
usneme
až naše ruce
usteleme do sebe
dost
je lidí, tam
Do tmy z kostí
opřený
Čekáš na vzkaz od ženy
Odnikud se k tobě
dívá
Ani mrtvá Ani živá
Dotek
Ruce kámen ohřeje
Padající peřeje
