ta
největší báseň
ono ―
jak to napsat že
se
u malý
mořský víly v kodani
fotily čtyři holky ―
dohromady a pak každá zvlášť
že je při tom pozoroval
jeden bezdomovec ―
kouřil
&
smál se
jak jen to napsat že
v dálce
se točily obří větrníky
obří komíny nafukovaly mraky ale
že nebyly mraky že bylo počasí
tak
akorát
pro
čmárání letadel po
obloze
zelenání se trávy a
proplítání se
tý
loňský
větrem ―
jak
jen
to napsat že
se
dělaly
vlny
někdy odpoledne
začátkem února a
někde pod keřem
v tom městě plným cihel
lodí
kol
a
barevnejch
domů
kvetly první kytky ―
obrazy který otvíraly oči a já věděl že
by
to
byla
ta
největší báseň
jen
jak to napsat
sereme
si na hlavy
»i.
narodili jsme se
moc brzo ―
ještě nikdo neudělal tlustou čáru
za dvacátým stoletím
ještě nikdo neřek že
to
všechno bylo jen tak/jen jako ―
narodili jsme se moc brzo
rodičům co dostávali bonbóny od pánů který
nosili kříže
polámaný kříže
hvězdy a
hvězdy s pruhama ―
rodičům který moc demonstrovali a
napsali moc moc básní aby zjistili že
to všechno bylo zbytečný a
prej jsme mladý na pochopení
k čemu byly
srpy
& kladiva ―
jo ― byly mi teprv dva když tanky odjely
někam pryč strašit jiný děti a
demokracie dala slávu
pouliční
tvorbě
podvodníky se skořápkama na každej roh a
americký filmy ― ―
»ii.
narodili
jsme se moc brzo ― zbrkle vyspělý
kluci co vyjdou učňák a celej život za sebou
ideály o rodině docela z ruky když
hádky & rozvody/chlastání & chlastání
vydělávaj dost na to aby mohli
každej tejden šukat jinou holku
mít kocovinu a přes tejden ňákou tu práci ―
jednou se jedna z těch holek vrátí a
tak si řeknou že už bylo dost
blbnutí že
už jsou dospělý a
naučej se mít se rádi a i ty děti ale
za pár let si pověděj všechno povídání a tak
rozvody & chlastání ―
další generace
ideály
v prdeli
»iii.
narodili
jsme se moc brzo a
podél silnic 37 a 34
rostou z listí holky který nemaj talent
bohatýho tatínka ani
přemrštěný sebevědomí a tak aspoň
roztáhnou nohy
kdo by
neodolal ―
jsme unavený
z hledání tý zaručeně―opravdový―lásky a
tak radši dlaně na oči a
nikdo nic nevidí ― prý
pro zdi z paneláků
pro reklamy na auta
pro dětský porno
pro
to
že jsme rozvojový ―
penisy
penisy a
důležitý rozhodnutí
sebevraždy
čajovny
hodinový hotely
spoření & výhodný úvěry ―
státy
města
společenství
války někde v prdeli
spoustu umírání
v televizi
v novinách
v
knížkách a
jak moc je to jiný když
devatenáctiletej kluk leží mezi kolejema a
tři pánové v oblečení se svítivejma pruhama
s černým pytlem 12 pražců daleko
jak
moc
je
to
jiný
pro děti co rostou u silnic 37 a 34 z listí
krucemburský náměstí
kostely a
kostely
sluchátka do uší
armáda kluků ve vytahanejch svetrech
svět
nespasí
»iv.
křesťanství
fašismus
demokracie
komunismus a
zase křesťanství ― asi
je to lidský že
každá nová generace chce změny
s
ní spojený ―
postavěj
použijou
odsouděj
vystavěj a
zbořej se větší
koncentrační tábory
narodí
se jinejch šest milionů jmen
s hvězdama se šesti špičkama na
zavinovačkách
a
50 milionů jinejch kluků & holek
se nenarodí
každým rokem
na interrupci ―
jsem pro a
kdo je proti
ať lže že
se modlí denně víckrát za nedonošený děti
než za ty donošený
že se modlí denně víckrát za děvky než
za svý rodiče nebo že
se modlí víc za svý rodiče než
za svý děti ―
asi ― je to lidský že
za sto let naše vnoučata
budou běhat po světě se svastikama a
ptát se jiných
jestli jsou věřící
jako se dneska ptaj křesťani
na potkání ―
» v.
narodili
jsme se moc brzo ― dneska se ještě nic nezmění
spoustu mrzení nad tim jak se všichni snažej a
jak nikdo
nepozabíjí
pozlacený ježíše na
betonovejch křížích
podél cesty domů
podél lidí doma a každej se toho bojí ―
minulosti a
stejně dělá stejný chyby
ulice jsou
plný lidí který by mohli bejt
skvělý
páry založit
rodiny
šťastný a spokojený
od rána do noci + přes noc taky
ulice jsou plný lidí který
by
mohli bejt
napořád spolu
na první pohled a
nejsou
pro samý modlení
k bankomatům k číslům & převodům ―
pro značkový džíny milujem holky
který milujou jiný kluky který
nemilujou je ―
každej potřebuje víc peněz
než může mít ale
pořád je tady šance že
za pár let přece jen a když ne tak
reinkarnace a
jiný pitomosti ―
chlastání & chlastání
děláme si to jednodušší
tajně přesvědčený o svý výjimečnosti
na ulicích 37 a 34 který
jsou lemovaný klukama co
s
chutí někoho
zmlátěj
protože je jinej ―
klukama co
s
chutí někoho
zmlátěj
aby byli jiný
»
vi.
jsme smutný
& unavený
milióny názorů a všechny cizí
všechny už dávno vymyšlený/použitý a
zahozený
sereme si na hlavy ve věření
že ty co si nasadili trnovou korunu
jako druhý/třetí
že ty co si stoupli za mikrofon
po hitlerovi a
houfy co zvedaly ruce/křičely a
vlastně jim bylo fuk kdo nahoře stojí
že ty všichni nebyli trapný
že ty všichni nebyli
že nejsme trapný
sereme si na hlavy v doufání že
jsme
originální a když
ne
že se to nepozná
tohle
nejsem já
měsíc sypal
jinovatku do trávy
benzínka & santiniho
kostel na
zelený
hoře
na
kopci byly
dva billboardy o tom že
lidi tady byli dávno přede mnou a
ještě
budou
dávno po mně ―
auta nikde
ve tři čtvrtě na dvě
ráno
blbej čas na stopa
26. února
z benzínky chlácholivý rytmy
popu
& disca
říkaly že
tahle holka
nevyrostla
pro tebe
tahle holka a
tamta a
tamta
nevyrostla
pro tebe
měsíc sypal jinovatku do trávy
ždárský paneláky jak
pomníky
šťastnejch shledání
teplejch postelí
rozkvetlejch balkonů ―
mihotavý světla v oknech se daly číst jako
vykřičníky
tady
tady je
život a
nebylo složitý uvěřit když
auta nikde a mlha
mlha
sežrala svět
zapadala brejle
poškrábala oči ―
dívání do kaluží
kolik vodky je potřeba pro upití a
víc nebo míň
pro zapomnění tří dní?
rozkopaný patníky
zohejbaný kříže
blít krev
odpověď je NE a
jaká že byla otázka?
otrávit vzteklýho psa
železnou
tyčí
říkat že
ježíši
tohle
tohle nejsem já
zima
zalezla do tenisek
tma do hlavy
je těžký
nadchnout se pro cokoliv
26. února
dvě hodiny cesty
krucemburk
napsáno na ceduli
v uších chlácholivý rytmy popu & disca
tahle holka & tamta & tamta
zelená hora
vysočina
pouliční světla
zhasly když
do svítání
bylo ještě daleko
mladá
čínská básnířka v
oslo
erice &
davidovi
»i.
večerní
vyhlídka na prahu
jsou
mosty
jsou
kostely
jsou
domy na
nábřeží
jsou
světla &
světla a
žižkovská věž ―
všechno to tady nechat a
odjet
někam daleko
chodit po jinejch
ulicích
potkávat jiný
lidi
mluvit jinou
řečí
tvářit
se že jo ale
nebude to jiný
―
skleníkový
panelákový lidi
noční
pouliční lidi
turisti
ona
ona nebyla jako oni ―
jako ty co
se do prahy jezděj projít
po václaváku
po karlově mostě a vyfotit se
pod orlojem
»ii.
seděla
v oslo
na
nádraží a
z očí se jí dalo číst povídání
podivnejch příběhů který jí vyprávěla
stará
su lin
když ještě žila ―
příběhy o pánech co byli tak
hrdý že
radši umřeli hlady než aby
prosili o pomoc
příběhy o paních který
pohřbívaly svý děti do
zmrzlý
země a stejně
šly dál
hlavy nahoře a
žádný nebe
a žádný
příště ―
jí bylo asi sedm
poslouchala & divila se a
teď
teď tam konečně byla ―
seděla na nádraží
odháněla bezdomovce a
dost možná se jí v hlavě honilo že
tohle město neni takový
jaký si ho vyčetla z knížek že
sice oslofjord a v něm
racci & škeble & lodě
že sice radnice
karl johan & vigellandovy sochy ―
zámek & storting ale
neni takový
jaký si ho malovala v posteli do sešitů
když byla nemocná
něco
je jinak
snad
že odešli
pánové & pani z jinejch dob ―
pánové & pani co
toho napsali tolik
o lásce
o starostech & štěstí
o bolesti
o tom
jak žít aby tohle a o tom jak žít
aby
tamto ―
napsali všechno ― vymysleli svět a
teď
na hlavě sochy každýho z nich
sedej
holubi a
nezbejvá než hledání místa na
jejich
šachovnici
hodný & zlý
úspěšný & neúspěšný
živý & mrtvý
s někým & sami ―
všechno je vyzkoušený
všechno je vysvětlený
spočítaný
a
stejný
jako v televizi
ani tady
to neni jiný
»iii.
poblitý chodníky
kecy
o tom jak je dneska těžký
porovnat
si věci v hlavě
pro mladý
jehlou do žíly
barevnější svět
nevidět
neslyšet
nevidět
nevědět
pořád dokola to samý
názory
vzdory
pády & zvedání se
hledání se & křičení že
tady
tady jsem
pořád dokola to samý
nekonečný regály knížek příběhů co jsou
opravdovější než
život
nekonečný regály knížek s takovým tim
a co?
nastrkaným mezi řádky
s takovým tim že
na co křičet
když můžeš mluvit?
na co mluvit když
můžeš bejt zticha?
co
zbývá
než
plánovaná spontánnost
a
lhaní že
vůbec ne ― ―
»iv.
bylo to na podzim ―
mráz drolil růže u národní galerie
pár lidí v tom městě ještě
mluvilo
norsky ale
vlastně nebylo než dvacetina pekingu nebo
půlka prahy ―
skleníkový
panelákový lidi
noční
pouliční lidi
neonový nápisy
do kamenů tesaný datumy
připomínaly
těžký časy
příběhy
dávno mrtvejch pánů & paní a
co zbylo bylo
vystavený
na dívání & koupení
pro turisty ―
seděla v oslo
na
nádraží
zklamání
nesplněný sliby
vzpomínky
vzpomínky na babičku jak říkala že
jednou
se tam podíváš že
ty
se tam jednou
určitě
podíváš ― ―
do bloku psala básně
jak fotky co
kontrastovaly
s vybledlejma obrázkama města který
už dávno neni
» v.
jsou dny kdy je
těžší než jindy
nevidět
neslyšet
nevidět
nevědět
nemotat se
jen tak
motat se ňákym
směrem
památce
hanádi
džaradátové
ticho co pálí do
dlaní
to ticho vezmi a
ochutnej
to
ticho
― ― ―
(čtk ― jeruzalém ―
4. října 2003)
devatenáct lidí
z toho pět dětí
usmrtila dnes palestinská
sebevražedná
atentátnice
při útoku na restauraci v haifě ―
nejméně 50 dalších lidí
bylo
zraněno.
― ― ―
zakroutit hlavou
odsoudit
během tří minut
v hlavnim
vysílacim
čase
neni
toho moc
den co den
drahý holky nad ránem
ztrácej
na ceně
každá si domu vleče
včerejší noc ―
o půl třetí ráno
neni
toho
moc
co bych chtěl ―
klidnej spánek
aspoň o víkendech mít
s kym se zasmát
koho se dotknout
all
in
».
slova se mihnou v
hlavě a
zapomenou
ty správný slova
nevydržej dlouho pak
kytky chcípaj
schnou
sušej
se pak
fotky se zkroutěj a
ty správný slova se stejně
nevrátěj zpátky
»i.
jsou
horší věci
nezaplacený účty
vyhazov z práce
rozbitej
odpojenej telefon
ochrnutý rodiče
starej se
starej se
vykradenej byt
shořelej barák
rozpadlá bota od který
nemáš
schovanej
doklad
»ii.
před takovejma
kulisama
to neni špatná role
za touhle kasou zestárnout
v tomhle obchodě
u týhle mašiny
na týhle židli zestárnout
v kanclu
v
tomhle obleku
s
touhle kravatou
zestárnout jak
za volantem jak
všude jinde
vyber si
s kym a
ve který posteli
ve který zemi
zestárnout
vyber si
vyber si
».
slova se mihnou v
hlavě a
zapomenou
ty správný slova
nevydržej dlouho pak
kytky chcípaj
schnou
sušej
se pak
fotky se zkroutěj a
ty správný slova se stejně
nevrátěj zpátky
»iii.
dva dny jsem se po
večerech
nořil do kufru mezi fotky
na kterejch se mý roky
počítaly na svíčky na dortě a
na prstech jedný ruky se daly
počítat
ty svíčky
fotky
na kterejch jsem ještě nebyl ―
mý rodiče jsou na nich
dva lidi který
jsem nikdy neviděl
mladý & zamilovaný
taky
měli
ňáký plány
velký & odvážný a sny
určitě
měli
ňáký sny
fotky ze zoologický
ze sjíždění řeky fotky
na kterejch prší a
na kterejch louky
fotky z hor a
od moře
»iv.
Snažil
jsem
se
vybavit si některý ty chvíle
fotky na kterejch je náš barák
spíš zřícenina
zahrada plná bláta a já & ségry
všichni v teplákách na
houpací síti
idylický
obrázky z dob který si nepamatuju pak
jsme větší a větší
na fotkách
to
se
tak
stává že
se dva začnou hádat že
někdo chce víc a někdo už nic že
někdo se snaží a druhej se chce radši
snažit
s někym
jiným
»
.
slova se mihnou v
hlavě a
zapomenou
ty správný slova
nevydržej dlouho pak
kytky chcípaj
schnou
sušej
se pak
fotky se zkroutěj a
ty správný slova se stejně
nevrátěj zpátky
» v.
pár správnejch
slov který
měl někdo říct ve správnou chvíli
vzpomínky naházený do kufru
vzpomínky na zapomnění ―
jednou si táta prohlídnul mý album
bylo to dávno co
už
u nás nebydlel
špatný role
špatný herci
večer v tom špinavym
žižkovským bytě kterej nás
zas
na pár měsíců
spojil
prohlídnul si mý album a já
chtěl věřit
věřil jsem a
věřim že
mu to bylo aspoň na chvilku líto že
nový pocity nevygumujou ty starý že
nový lásky nejsou než chvojí který
se dává na kytky když
už nekvetou
na podzim
aby nechcíply a
každý uvědomění si toho jaký
to
bylo jaký
by to mohlo bejt
jaký to mohlo bejt
jaký to už nebude jaký
to neni
bolí ―
tenkrát
jsem viděl jak moc když řek že
vy
jste byli stejně ty
nejhezčí děti a
já
» vi.
nedokázal jsem se
ho zeptat jak
se
to pozná kdy
to přijde kdy
se
to řekne že
se zavřou všechny dveře a
nechá se jen jedna cesta
cesta spolu někam
spolu někam
spolu
kdy to přijde
kdy se to řekne že
napořád že
svatba že
děti že
snažit se spolu a
takový ty slova
takový ty
správný slova
»
vii.
fotky na kterejch
se tomu věří a
fotky na kterejch se pozná že
už
to jde spíš samo
― ―
dva dny jsem se po večerech
nořil do starýho kufru mezi
černobílý
vybledlý fotky
najít tu chvíli kdy
se z toho čemu se věří stane to
co
se říká ―
chvíli kdy se ze slov
staly
jen slova
najít tu chvíli a
dát si na ní pozor
najít a
zapamatovat si
těch pár
správnejch slov
chodníky
plný mrtvejch
ptáků
občas
kluka kvůli holce napadne že
to
se holubi roděj
v listí na chodníkách ―
že spěj
a přes noc vyrostou/odletěj aby
je děti mohly na náměstí plašit nebo
jim
dávat holubí
krmení a
že všude
jako v praze na hlaváku
odpočívaj
zachumlaný
do pletiva
jak do houpacích sítí
z drátu
občas
kluka kvůli holce napadne
že láska
že napořád
že štěstí a takový ty věci a
jindy
jindy jsou prostě jen
chodníky
plný mrtvejch ptáků
v
olomouci
mívám
náladu
rozbít
každý druhý okno
kolem
kterýho
projdu
jen
tak
ze zájmu
rozbíjet okna
věštění
z pamětní desky
u cesty
ANDREA K.
* 27. 3. 1993
† 11. 12. 2002
čas dal její dárky
jinejm dětem
blonďatý
tulipány
jsou lásky
po kterejch nezbyde než pár vlasů
na
polštáři
pár fotek & vyprávění ―
jsou lásky
co nejsou než
ústupek
z jedný strany
kousek
zpátky
zapřený
ideály jsou
lásky
ze kterejch se vyhoní a
vzpomínky
ze kterejch se vychlastá
naučil jsem se že
láska
je vždycky za peníze ―
igelitky plný
reklam
na
cestě z obchodu
domu
fronty
před stánkama se zmrzlinou
plastový meče z pouti
usměvavý
děti
dva
lidi co seděj naproti sobě u
stolu
s čistým ubrusem ―
naučil jsem se že
láska
je vždycky za peníze ―
kola na střechách
aut
v létě
křičení racků a
večerní procházky po pláži
cestování ―
trávení
času někde daleko aspoň na deset dní v roce ―
emoce
vymačkaný ze smrti ―
žít líp než ty co žili a
nechat po sobě víc než dluhy aby
někdo na jaře upravil hrob a
na narozeniny
úmrtiny
& dušičky
zapálil svíčku ―
neni to tak
složitý
říkal jsem si
neni to tak složitý a
pak
pak jsem potkal jí ―
česala si maličký
culíky ― jako dva
blonďatý tulipány z hlavy
věřila že
musí bejt něco jako
smysl života & štěstí
věřila na něco mezi
nebem
& zemí +
že
láska
je víc než slovo z filmů & knížek že
láska je víc než slovo
na
oblbování mladejch holek a
tak jsme se jako že
hádali
vyráželi na dlouhý
procházky poznávali
kytky & ptáky
po
křiku
drozd zpěvný
říkal jsem
drozd zpěvný
říkal jsem a
ona se smála
že ne ―
naučila mě chodit po obrubníkách a
nebát se pavouků
tolik a já jí
trhal pampelišky
kopretiny
šípkový
růže a všechno
co to jaro kvetlo ― zlobila se že
ať to nedělám ale já doufal & věřil
že jí to těší ―
snažil jsem se bejt lepší
mladší & naivnější ale
už nejsem hodnej kluk ―
jsem ten co ožere z dortu marcipánový kytky
když se nikdo nedívá ― ―
jsou slova
jak dlažební kostky ―
j s e š
po
vrchní
j s e š
po
vrchní
j
s e š
po
vrchní
slova
co rozdrolej čtvrtrok
na maličký kousky a
představy o tom co & jak & proč
dál
někam schovaj ―
jednou bych se rád vypsal z toho jak
jsme naposled seděli u vody a ona mi
vrátila náramek co jsem jí dal ―
jaký to bylo když řekla že
já si ho nezasloužím
a
oba jsme věděli jak moc je to fráze ―
stejně jako co řekla pak že
budeme
přátelé a
nezlob se ―
nezlob se ―
―
komáři mi žrali
ruce
chtělo se mi křičet ale
řek jsem že dobře
a
nebrečel protože
už jsem velkej kluk a vim že
lidi se potkávaj & rozcházej a
neni to jen o tom
jak na sebe pasujou jejich srdce
emoce
vymačkaný ze smrti
emoce
vymačkaný ze vzpomínek na lidi který
jsme znali & už nikdy neuvidíme
jít dál
jít dál & neotáčet se ―
naučil jsem se že
ve sračkách se
neutopí ale
topit se dá třeba pořád + že
to neni hrdinství
jsou noci
kdy ani poblitý pyžamo neni dost důvod
k otevření očí a pak večery kdy
bych
sežral hovno
za jedno obejmutí
za to
moct se k někomu přitulit a
nemuset druhej den do práce ―
jsou
noci že
vůbec
vůbec nejde spát ― ―
to si pak občas prohlížím fotky z tý doby
jsem sentimentální a
říkám si že
co bylo špatně
―
co
bylo špatně a jako bych jí zase
vplítal prsty do vlasů
snažil
se o něco jako copy a
myslim na to jaký by asi bylo
dokázat se pořád dokola dojímat smrtí a
zamilovávat se pokaždý stejně bláznivě
jako poprvý
a
proč to nejde
násilí
bez předsudků
násilí bez
předsudků je
dát cizímu pánovi na nástupišti
pěstí
nastavit nohu dítěti který
běží
kolem
násilí bez předsudků je
znásilnění
bodnutí člověka na ulici
nožem
do zad
jen
tak
protnout dva příběhy
jednou
událostí
v jednu chvíli ―
sblížení
sblížení
sblížení
sblížení
sblížení
pohlednice
z osvětimi
v barákách
ve kterejch se pálili lidi
se mluví
o večeři
o zpáteční cestě a
pije
se
pepsi
neni
tady
nic
z osvětimi
z dob kdy
v oknech nebyly záclony a
― arbeit macht frei ―
znamenalo
něco jinýho než
stylový
místo pro
focení
od osmý do devatenáctý
hodiny ―
je mi z toho
do
brečení a
do
blití
napíšu ti
radši
něco o motýlech
nepřekážet
― ― ―
řekni to
dětem
řekni dětem že
svět
je pěkně zkurvenej
až se na tebe budou dívat ―
zkus jim to říct
― ― ―
pro minima
trochu pro riu a
moc moc hance
»i.
nepřekážet
dívat se do země nebo
úplně
zavřít
oči
―
nepřekážet
jíst aspoň 3x denně + zdravě
pít míň kafe
nekouřit
alkohol s mírou
drogy vůbec
nepřekážet
chodit ryche ―
chodit rychle jako
lidi co věděj kam jdou
mít cíle
blízký/vzdálený/dlouhodobý
nepřekážet
dělat dobře svojí práci
rekreačně sportovat
usmívat se
nepřekážet
nepřekážet
podtrhnout nepřekážet a
otevřít oči
»ii.
eddie
je to divnej svět
tohle město kde se jde
na každý cestě 100x zamilovat
hodit někoho pod metro
skočit nebo spadnout pod tramvaj
nakopnout holuba
okrást důchodce
okrást turistu
ukrást dítě
zbít bezdomovce je
to divnej svět
― lidi
jak příbory na dně dřezu plněj noci
malý & velký vítězství
velký & malý prohry
jako když se ve sprše pustí teplá a
stejně teče vlažná a
je jasný že teď už to bude jen horší
»iii.
určitě to znáš
eddie
natažený ruce co říkaj že
jídlo něco stojí že
teplo něco stojí
voda poslouchání rádia & dívání na televizi
vyčítavý pohledy na koho
na
koho za to že
nevaroval
že to bude takový
do práce
z práce
do práce
z práce
víkendy & 20 dní dovolený
tváření se jako že
dobrý
hlavou do zdi
nehty do betonu
očima dřít
o omítky baráků
podél
cesty
»iv.
eddie
tam odkud jseš teď
vyhrnujou sníh
nadávaj na zimu a
ojíněný keře prostrkujou prsty plotama
eddie
co by ti řekli ?
doma
co by ti řekly
všechny ty holky co jsi vídal
z okna paneláku
na malým městě
po desátý večer když chodily z odpolední
?
» v.
mluvily o strachu
z toho že
zůstanou samy a tobě
se v hlavě honily otazníky jako že
když je ve čtyřiceti vyhoděj z fabriky
postaraj se o ně ty který budou mít
aby se o ně postarali ?
budou brečet ?
nebo
si řeknou že je čas
splnit si sny a odjedou někam daleko ?
když jim bude 60 a
dostanou šanci splnit si sen sněnej od dvanácti
splněj si ho ?
nebo
si ho nechaj až do konce ?
naplní je když
zažijou něco o čem sní spoustu lidí ?
naplní
když jim o tom budou moct vyprávět a
oni říkat že
ty se máš
a
ach ach
a tak ?
nebo
to musí bejt doopravdy jejich
sen aby
z
toho mohly bejt
šťastný ?
je lepší mít velký nebo malý sny ?
splnitelný nebo nesplnitelný ?
otazníky
jak trní
dívání na stíny pod lampou ―
věděly
co si můžou přát ?
a
věděls to ty ?
a víš to teď ?
a vim to já ?
nebo
si aspoň myslíme že to víme ? a
nemyslíme si to špatně ?
otazníky
jak trní
eddie ―
je lepší jít skrz nebo
to obejít když všechny příběhy končej stejně ?
»
vi.
v hlavě
obraz jedný z nich jak sedí
na
gauči
u
vedlejšího stolu
leze po ní ňákej debil a ona říká že
já nechci
aby
to bylo jen o
šukání
já nechci
aby
to bylo jen o
šukání ale
zájem jí těší
těžší
je říct ne
než jo
něco
než nic a
zejtra jde do práce až na druhou
tak co ?
každej dělá co umí
eddie
pořád dokola ty samý příběhy
pořád dokola ty samý lásky
pořád dokola stejný
zklamání
&
ublížení
pořád dokola
pořád dokola všechno
to
znáš tak
něco řekni
eddie
tak něco řekni
» vii.
pani
co jí předevčírem umřel táta a
do konce roku bude rozvedená a
pro děti se musí tvářit
jako
že ježíšek
nebo
špíně která po nocích shání prachy na pervitin
pro dceru
pro dceru protože má absťák/je
jí zle a
pro mamku to neni lehký ―
poslouchat nadávání na
zkurvenej
život na
zkurvený
rodiče
vina
je vždycky po ruce a kdo chce
doopravdy umřít ?
možná si jí taky viděl
eddie ―
možná si taky viděl
pány & kluky který
postávaj kolem stolů ve fortuně
zkoušej štěstí
čekaj
na den bez překvapení
malý & velký vítězství
velký & malý prohry
sázíš eddie
?
támhletý
holce řekli že
u soudu řekni že táta
je ten špatnej že
táta je ten špatnej řekni
že bil mámu když
je to pravda a táta
co je to za tátu takovej sráč ?
ale
jí bylo 14 a
nebylo to lehký ―
támhleten kluk si
rád
prohlíží porno
přes den dělá na kase a
po nocích chlastá ―
láska
je velký slovo ―
slovo pro krajky
voňavý večery a tak a ty
se spočítaj na prstech jedný ruky
»
viii.
eddie
je to divnej svět
příběhy
příběhy & příběhy
lidi
jak příbory na dně dřezu
se
ztrácej do tmy
malý & velký vítězství
velký & malý prohry každej
dělá co umí
eddie ―
příběhy
příběhy & příběhy který
když se poslepujou
znamenaj život a
vlastně nikoho nezajímaj ―
každej den jich pár začne
pár
skončí a
cesty ven vedou
hlavou do zdi
»
ix.
eddie
přečti si knížku
řeknou ti
přečti si knížku
pusť si film
poslechni si tohle
slyšel jsi tamto
kup si něco
pěknýho
řeknou ti
eddie
řeknou ti že
bůh
a
řeknou ti že
žádnej
bůh
úsměv
rtěnka
sleva
sleva & výhodná nabídka
pohledy do výloh
nakupování
materiálních náplastí na
něcojako vztahy na
něcojako na
něco
jako ―
nakupování
materiálních náplastí na
lepší je špatnej sex
než žádnej
špatný kamarádi než žádný na
takový to
do práce
z práce
do práce
z práce
víkendy & 20 dní dovolený
hlavou do zdi
nehty do betonu
očima škrábat omítku z baráků podél cesty
vyčítavý pohledy na
koho
na
koho za to že
nevaroval
že to bude takový
» x.
pak rána
určitě znáš takový ty rána
po nocích co nebyly
absinthový díry v paměti
ranní sprchy
odpoledne v půl druhý
psaní
patetickejch básní prstem
do
zamlženýho
zrcadla o tom že
už nikdy
už nikdy
eddie
třeba v takový rána taky vídáš
dva kluky
čerstvě dospělý
seděj na školnim dvoře
sušej seno & kecaj
o pár zahrad dál
nějakej
pán seká svojí zahradu a
hrajou
si jeho děti
třeba taky slýcháš jak jeden říká že
jednou budem přesně
takový
rodina & barák se zahradou & psem
práce & auto a takový ty věci
jednou budem přesně takový
dospělý
smířený
a
dospělý spokojený
smířený
a
spokojený
v sobotu odpoledne
třeba v takový rána vídáš dva kluky a
říkáš si že
byli blbý
byli naivní
chce se ti křičet že
takhle to nechodí
že
takhle to nechodí
když
slyšíš jak jeden z nich říká že
jednou se zamiluju
jednou se zamiluju
tak že
nebudu pít a na vejlety
budu jezdit s prachama & pořádným báglem
jednou se zamiluju ― ―
byli naivní
18 & peníze od rodiny
všechny cesty zvaly do ciziny
netušili že
lhaly
pohádky o tom že
každej může mít co si vysní že
každej může mít
co si vysní ―
jako
by
holky z děcáku braly dvacítku
za rovnání zboží do regálů
za nažehlování obrázků na trika
nikdo
nikoho
nevaroval
že to bude takový
eddie
» xi.
tam
odkud jseš teď
vyhrnuj ou sníh
nadávaj na zimu a
ojíněný keře prostrkujou prsty plotama
eddie
co by ti řekli ?
doma
co by ti řekli ?
jsou na tebe pyšný ―
jseš
velkej kluk
ve velkým městě
jseš dospělej jseš
samostatnej a
daří
se
ti
dobře
eddie
co by ti asi řekli kdyby
věděli že
se po nocích svlíkáš
pro cizí pány aby
ti cizí pánové řekli
ať
si
strčíš prst do zadku ať
si to uděláš
cum cum
eddie
cum now
eddie
co
by
ti
řekli
doma
kdyby to věděli ?
»
xii.
nakupování
materiálních náplastí
nakupování
materiálních náplastí
každej dělá co umí
eddie
takhle
to chodí
takhle
je to normální
hlavou do zdi
nehty do betonu
očima škrábat
omítku
z baráků
podél cesty
před spaním se radši
pořádně
najíst
abys přežil do rána
sprcha
do
práce
z práce
nikdo se nestará
nikdo se nestará
eddie
a i kdyby
tak co ?
tak co ?
tak
co ?
tak co ?
vlastě
seděli v urnovym
háji
na
kopci
za
městem
tenkrát
mluvil o daleký cestě na sever
chystal se bejt doopravdy
dospělej a
ona řekla že
viď
že mi budeš psát
až
budeš pryč ― ―
tenkrát
bylo to
někdy
koncem jara ―
skoro v létě
v dálce paneláky hořely
západem
slunce
nebe
bylo zjizvený od letadel a
vítr počítal její
pocuchaný
vlasy ―
tenkrát
se v duchu smáli
lidem který
dole vymejšleli průměrnej plat a
všechno
co je
potřeba
zejtra nakoupit ―
lidem
který
vkus z výlohy
nálady z rádia
romantiku z filmů & sex z netu
všem
co tam dole
pro něhu
chodili do kostela
do
hospod nebo
do
bordelů ―
tenkrát
tenkrát
chtěl pro ní jinej svět
svět
bez složenek & hádání & jogurtů
kupovanejch
napočet
tenkrát
chtěl
pro ní jinej
svět ―
takový
to pěkný ―
takový
to klišé co
chtěj mladý kluci
pro
mladý holky
tenkrát
se ještě v duchu smáli když
mu dávala svojí fotku a
on říkal že
dík moc ale
za chvíli začalo
bejt ticho dlouhý a jí
zima
― a tak šli
zpátky a mi
se už těžko věří že
jsem tam seděl já a
ta holka žes byla ty a občas
když jdu večer z práce
je kolem šestý & je pěkně
říkám si
jestli by to třeba nešlo vrátit ―
zase se svalit
někde na
louce
za
městem
dívat se jak paneláky dole hořej
západem
slunce jak
je nebe zjizvený od letadel a
vítr
počítá tvý
vlasy jako tenkrát
kdy jsme tam v urnovym háji jen tak
byli a
nebejt
bylo stejně samozřejmý
nebejt
bez všech ale
ale
to už je dávno
svinary
světlo lampy který
si
mezi
závěsama našlo
cestu dovnitř
přimrzlo na stropě
zamrzlo na stěnách
zmrzlo na koberci
rampouchy světla zdobily pokoj a ty
jsi spala tak tiše že
kdyby mě tvoje vlasy nešimraly
na
bradě ani bych
nevěřil že
to může bejt opravdový ―
tu noc
padal
první
sníh
na svinary
v hlavě vykrajování perníčků
pečení perníčků
triko od mouky
úsměvy & pusy ―
takový to
předvánoční
všechno
―
praskání dříví v krbu a tvý
nikdy
tě nesmim ztratit
slova
kterejch by se šlo najíst
žít
pro ty slova
v těch slovech
z těch slov
novoroční
vzpomínám na dny
kdy
plány vedly z rána
k noci
z
nocí do dnů
vzpomínám si na
propíjení
rozpíjení a
ztrácení takovejch dní pak
noci
jak
poličky na ně
i teď jsou chvíle
kdy
mi
přijde že se
vlastně
nic nezměnilo
městské
dívky prý líbají
na ústa
když venku prší
sednout si do křesla a
napít se kafe ―
ta chvíle
bude jak každá jiná
stmívá se & rozednívá
dny ke dnům a
noci k nocím řadit
důležitý věci a
věci
míň důležitý
natažená ruka a
co vlastně chceš?
co chceš a
co dostaneš
a co pak ―
roky jak kroky
vlečou se ulicí a
vždycky
se může něco posrat
vždycky
je co ztratit
vždycky je co nemít
vždycky
je
co nemít
vždycky je co
nemít
sprint
do
zdi
dát všechno a
nedostat nic nebo
dostat málo
dát všechno
pro nic
všechno
je málo
všechno
jak nic
nic
řadit
dny ke dnům a
noci k nocím řadit
sednout si do
křesla a
napít se kafe
na dně hrnku vidět
kousek
sebe
tam na dně
jsem já
tam na dně jsem já co
to znamená co
to znamená co to znamená co
to má znamenat co by to mělo
znamenat a co to znamená co
to znamená ―
―
občas ―
stává se že
zabij se ― ―
zabij se
napsaný má každej na
čele
každej na ulici
každej v práci
lidi v obchodech a
figuríny ve výlohách
zabij se ― ―
zabij se občas
děti na čele maj napsaný
držej se za ruce
smějou se a
za rok už půjdou do školy
to
to letí
sprint do zdi
dny ke dnům a
noci k nocím řadit
přivřít oči
prázdný tejdny naplnit
prázdnejma chvílema
prázdný chvíle
prázdnejma pocitama naplnit
sednout si do křesla a
napít se kafe
lhát si že
nějak
to půjde
nějak to půjde
bubák
obloha
jako když se
rozšlápne
zamrzlá
kaluž
―
mraky jak z olova
jak se tak říká když je něco těžký
nebo
se to takový
zdá
rána jak z olova
práce
jak z olova
dny
jako z olova
díval se z
okna na ulici
na
lidi který
se mihotli
ve
světle co
zbejvalo do tmy ―
učesaný & navoněný je
vídal ve výlohách
vykládat si svý
učesaný & navoněný
výkladní
řeči ―
lidi ze škatulky
nadějný & perspektivní
usměvavý & bezstarostný
sebevědomý & se sebou spokojený
okno
jak díra do jinýho světa
co odešla
byly dny tak
akorát na
ustlání si
mezi
kolejema
dny kdy
všechny stromy nabízely větve
k oběšení
dny tak na
utopení se na to
podřezat si žíly
polykat prášky
dny na ustřelení si hlavy ―
přísahal
by
že
takovejch dní má každej tejden
víc než deset
co odešla
v hlavě pořád
dokola slova
který se řekly a neměly se říkat ―
slova
jak kyselina
jiný slova jak
lepicí pásky ―
zalepený díry nejsou než
zalepený díry
už nikdy
to nebude takový
už nikdy
už nikdy
nikdy
jak hřebíky do dlaní
čtyři stěny
strop
okno
koberec skříně
dveře gauč & televize ―
převlíct se
pustit televizi
v televizi
to
šumí &
praská
v televizi je válka
něčí táta
zabíjí
něčího tátu
lidi si
vyznávaj
lásku
v televizi maj lidi hlad
smějou se & jsou směšný
brečení &
hádání v televizi ―
obrázky & slova
slova & obrázky
jak moc je mu to
všechno cizí
vypnout televizi
na záchod
do koupelny
vyčistit si zuby a spát
život light
bez bublinek & bez příchuti
říkat si že
někdo
někdo někde daleko by byl
za
tohle všechno
určitě
vděčnej
někdy nepomáhá
dívání do tmy
poslouchání
nočního města ―
jednou mu řekla že
v noci
město šumí jako moře ―
seděli spolu na lavičce
bavili se o hloupostech a
bylo
jim dobře
už tenkrát ho
napadlo že
život vlastně
vůbec neni takový to
od narození do umření že
život
je vždycky jen na chvíli a
každej to pozná
když to přijde ―
dost možná že
všechno před takovou chvílí je
pro
tu chvíli a
všechno po ní je
kvůli
ní ―
je pár takovejch chvil který
by si vybavil
(..)
chvil který čas
vyleštil tak že
z dívání na ně
pálej oči ―
je
to
j i n ý
když někdo je a
když neni
divný myšlenky do hlavy ―
jaký by to bylo
bejt sám
na místech kde byli spolu ―
jaký by to bylo
bejt na místech kde byli spolu
s někým jiným
jaký by to bylo
jaký by to bylo říkat že
miluju tě
jiný holce
za oknem se
moře vylilo
tma se tříštila o baráky
skřípání
praskání
lidi se motali v kruhách
míjeli se & do sebe naráželi
každej ve svý bublině si sám
nespokojený
neutěšený
hnili & prosili o drobný ―
stár nu li
prázdný &
bez budoucnosti
co odešla viděl
jak moc je
jako
oni
uvědomil si
kolik toho moh stihnout a nestih
poznat a nepoznal
přečíst a nepřečet
uvědomil si jak málo je a
že už to nikdy nebude jinak
že už to nezmění že
už to nejde
že už je pozdě že
to nejde
žít znova žil by jinak
žil by
jinak
ale
teď
už
je pozdě
teď už je pozdě
topil se
v bych
topil se v ale
topil se v možná
& topil se v příště
jak moucha když spadne
do
sklenice šťávy
chvílema dělá jako by nic a
chvílema se snaží
dohrát až do konce
svojí
roli
dohrát až do konce
svojí roli
zavřít
oči
a
spát
dělat
že noc
když noc
píseň
druhýho schodu
před sokolovnou
říkáš jak bys
chtěla aby přijel ―
kluk na bílým koni co
by byl zábavnej a hodnej
vycházel s kámoškama a
nebál se nakupování ―
kluk co by tě hladil
kde bys zrovna chtěla a
sám
bez říkání + přestal
podle nálady
tvojí
aby se usmíval a pil tak akorát
aby si lidi nemysleli že je divnej
že
nepije ―
kluka kterej by myl nádobí a
s nadšením
s tebou
smažil palačinky
umazal tě od marmelády ―
dělal hlouposti pro usmání a
stejně byl dost
reprezentativní
pro všechny mamky a
ostatní holky by si určitě šeptaly
že se máš
že je sladkej
že tě snad vážně miluje ― ―
co to je?
co to je než takový představy co
napadaj ve
čtrnácti
v holce
naladěný
po
třech panákách a
nepotřebný
za
deset minut
v jednu
v noci
váza
na tmu
tak tohle
jsem:
brejle položený na stole
oblečení hozený přes opěradlo křesla
tělo zahrabaný mezi deky
― ― ―
dneska
jsem u kontejneru našel matraci a
přes půlku prahy jí táh tramvají aby
se
ještě pár dní
dalo v našem malým domě žít ―
kavalírka a
mamka volá že
ubytovna že
zima na tý tvý půdě že
mám tě ráda a
umřel děda
umřel
děda
umřel děda
―
―
kudla
mezi žebra
mezi žebra nafouklá & ztvrdlá chvíle
tělo do dek jak
do černý díry zahrabaný
k zapomnění
pomluvení a
sežrání červama ―
kde
jsi
byla
celej ten den
celej ten krásnej den
zalitej
světlem jak
pudingem miska
?
mý srdce bylo
čerstvej meloun
někdy
před deseti hodinama ―
deset hodin jak doba na
zkažení se melounu
zapálená svíčka
prázdná
zbytečná noc
den
kterej kdyby nebyl
ani by sis nevšimla
umřel děda
umřel děda píšu ti
jsem s tebou
jsem s tebou píšeš ty mně ale
kolem
je tma
tma & zima
zima & ticho
ticho & tma
tma
tma
tma
půda
jak váza na tmu a
žádný
ruce
žádná náruč ke schoulení
žádná pusa na dání pusy
jsem s tebou
jsem s tebou píšeš mi
pěstí do zdi
samota jak nehty
pomalý & táhlý
škrábání
zevnitř
lebky
pod kůží na zápěstí
někdy
mi chybíš tak že
nebejt
by bylo snesitelnější než bejt bez tebe
takhle
je to určitě špatně
takhle
je
to určitě špatně
takhle
je to určitě
špatně ―
co jsme
chtěli
a
co máme
co jsme
co jsme chtěli bejt
k čemu to všechno je a
k čemu to bude ―
otázky
jak provázky kolem krku
kolik chybí
do
oprátky
kolik chybí v takový chvíle kdy ty
nejsi než pár písmen a
světlo svíčky
jen zdůrazňuje tmu
píseň
špatnýho manžela
budu opilej
nepříčetnej
uřvanej
hladovej
a
odhodlanej
zkazit ti den
o tom že
nemáme peníze že
děti jsou blbý a
ty
kurva
(možná tě i
praštim)
a pak zalezu někam
třeba na záchod
vybrečet
vystřízlivět
vyhonit
a půjdu spát
tvářit se zle
zle unaveně
ale nebudu spát
a ty taky ne
na druhý straně postele
tiše
budeme sami
každej sám a
peřina
bude mumlat něco o lásce
a děti brečet ― ―
o tátovi
mamky
jsou mamky
smutný
sedej na tramvajový zastávce a
žmoulaj si šaty ―
mamky co nic nepovídaj
i když by si třeba povídaly o
úplný pitomosti a byly spokojený a
když se jich zeptáš
jak bylo v práci?
(pokud ňákou maj)
budou vyprávět třeba
dvě
hodiny než to
omrzí nebo
budeš potřebovat radši na záchod nebo tak
jsou mamky
smutný
denně perou a žehlej a
oblečení dávaj na hromádky který
najdeš na posteli a
naházíš do skříně
jsou slzy
víc tajný než jak je tajný že
x podvádí y se z ―
to když je smutno
v cizim pokoji
v dětským pokoji
v pokoji dítěte který by mělo říct
mami ― mám tě rád aspoň
jednou za dva roky ale
kdo je dneska tak noblesní aby
to tak doopravdy bylo?
ono ―
jsme kluci co jsou pořád doma a
tak nějak se snažej o přehlížení
zbytku rodiny asi
pro větší osamostatnění
a
pak jsme kluci co
choděj
do školy/ze
školy
jen na chvíli
jen pro peníze/najíst se/
shodit
školní věci
a tak ―
večír se s kámošema ožrat
přijít někdy v noci a
spát ―
jsme mladý páni co
chtěj mít svoje starosti
svoje holky/ženy/rodiny
svoje děti svý postele
svoje skříně a pračky
svý vlastní hlavy/názory a
zkušenosti ― taky
svoje ― nový
stejný jako měli kluci po všechny doby
nebo aspoň podobný ale
co na tom když
jsme
tvrdohlavý a
mamky ―
ty postarší paní
jsou tak akorát na hlídání dětí a
na vidění jednou za tři tejdny ―
vždycky
stejný
obědy
vždycky
stejný
buchty
vždycky
stejný
povídání a
loučení
tak my se zas někdy ― ―
mami ―
se pláče
mami ― mám tě rád
vždycky dost pozdě
dost pateticky a
pohřby
jsou společenský
události ―
co si mám
vzít doprdele na sebe?
nemluv
sprostě
miláčku
cože?
ne
― to sako je
ještě v čistírně
cože? a
jo°―
děti můžou zůstat u sousedky
děti můžou zůstat doma samy ― už
jsou
velký
vždyť už jsou dospělý ―
děti
děti
― v kočárkách
―
ve školkách
―
na poutích
―
ve školách
na
školách
―
v tanečních
―
na koncertech
―
v práci
na
svatbách
na
různejch večírkách
―
na tramvajovejch zastávkách
―
na důchodě a ―
v
rakvích nebo
aspoň ty šťastnější to tak maj a
s holkama to neni jiný ―
jen
panenky
jen
vložky a vaření
jen
trošku víc povídání
jen
trošku
jiný zábavy
a
odmlouvání ale
jinak je to stejný ―
vždycky je to stejný
pro mamky co v padesáti
seděj na tramvajovejch zastávkách
žmoulaj si šaty a
nemaj si s kym
povídat
3.
dubna
je moc nejvíc škoda
že jsi jenom pro obdivování ―
víš
člověk by bláznivě chtěl víc
mít citu v konečcích prstů když
tak
ležíš v mrtvý trávě
u vysvlečenejch modřínů
na vysočině a
poledne ti češe vlasy tak
kudrnatý že i
cizí páni tě milujou napohled a
líbaj na čelo
všechny
kýče podzimu
a co chtít víc?
místo takovýho toho
a
to je všechno?
