Poustevna, věštírna, loutkárna

— — —

a v prstech svého těla splašen
květiny donáším o chudé krvi
a v čapce kašparnaté
do rynků vcházím
kde chátráš děvenko
ano kde chátráš

— — —

jak slavík kývnul
jménem Pfeifflin
vzali jsme bubínky
a šli vzývat

jak jsme vzývali
snář zněl:
pršeti do listí slyšeti
zalknout se rybou jest
umřít jest
tak jest

jak snář zněl
zvěř hodná i všivá
k nám kejvala se
hladit

jak kejvala se
snář zněl:
vzpříčení ryby viděti
potopu deštěm míti
bolívii míti
just míti

jak snář zněl
slavík kývnul
zvěř k nám kejvala
bubínky vzývaly

tak vzývaly:

kerej na flétnu
kerej hrá
kerej do bubnu
kerej hobluje
kerýho z lidí
pánbu miluje
kerej kerýho
z lidí hodnýho
kerej to je
a?

II.

buď si jistej
rybama za krkem
že studěj moc
buď si jistej    a uslyš nás
buď si jistej    a uslyš nás
buď si jistej    a uslyš náš   triangl z větví
buď si jistej    a uslyš nás
                                 uslyš
                                 jò?

ještě tak vzývaly:

III.

skrze bubínky a pišty oslyšeni
od nemocí hladu a moru uchráněni
sluncem zpitoměni
do trávy vykostěni

to si přejem

ó gongy
ó gongy
ó gongy

a ještě:

IV.

tintinnabulum vyřezané
tintinnabulum zoubkované
tintinnabulum spájené
tintinnabulum vytloukané
tintinnabulum čisté

to ty seš ó ty
a my jen s bubínky ó my jen

ale i jinak vzývaly
všeljak jinak

Trojverší
1.

ježíš na salvách
s liškami za pasem vrací se
střelci odpolední

po mši déšť je s námi
voda velikonoční koně
litují svých hřív

3.
/I.B./

trikoty dýmky šprýmy z drátoví
zóny a já to vše za bití
slunečních hodin

zotvíraný kostel oltář na dotek horký
čtvrtek dětem padají lupínky
a žádné nekleká

maloměsto v kostele sedají si
mužští napravo ženské do kouta
zbylé lavice jsou červené

cesta naposled račež mu Pane
lehounké dřevo zpěvačky opožďují se
babičky modré

Jitro

pod nebem dvorkovým snachy o chlév
dělají stojku máti už na nohou
poklízí nad spánkem synů

stožárky deště šedé praporky kaluží
náměstí pořádek mší na tento týden
je zasněný

na kole složité konstrukce
jede Popeleční středa taková holka eště dítě
na kopcích masopusty staví stříly

10.

v zahrádě plži koštují dýň
pozaklínané muší svitky vos
má žena s konvicí šálky neunesla

Červen, červenec

kleká se

v dosahu ptáci spí
zahleděni do krotkého

u těla splavu
vysvlékáš se
sama ryby chtít

je tak
poněvač řekli:

není nám dáno
uhlídati mince v mechanikách
není nám dáno
té divé zvěře
drůbeže kašpaří
a lesů
nežli se pohne
oprýskanost anděla
a kývne pes

poněvač řekli:

a nejsou dána
pod sněhem záda betlémů
a zuby orloji
nejsou nám dána
ta kopí házená
ta kopí vytrhaná
v temnotách nepokojů

je tak

u těla splavu
vysvlékáš se
sama ryby chtít

já v kuchyni spím
shrabán v neodestlaném

Sugesce, humor, kostlivec

ve ve ve stanu s židlema
je od mé ženy
dobře ach dobře
jak se oblíká
jak já rád

já vykřikuji:
stůjte ouřadstvo!
kročte po dvou aneb jinak!
v naší pilinu a smrád!
unikace za šupy i proviant!
zažijete!
škrcení oslete hadím hejnem!
vyjeknutí panny na nebi!
čtvrcení papouščí mluvy!

ještě vykřikuji:
dámy a ovdovělé! páni a tak!
povyrážka postrádající žinýr!
zažijete!
vrh nůžek krz pánskou
přehazovačku!
kozelce arabských koní!
řízný orkestr!

a ještě:
promenádu usušených mořských ženštin!
břichomluvce!
sliznicomluvce!
panoramaty na chůdách!
co je divé je u nás krotké!
co je krotké možno hladit!
pojte! pojte!

a ještě:
pojte!

ve ve ve stanu s židlema
žena moje nemá
žádný prsa
hadry tam má
hadry

Po večeři

v komíně šramot
milá skovala se
skovaná kývavá
Zítra zase:

v komíně šramot

— — —

Otavy

uvité kříže psi k spánku uvytí
noc Tráva dorůstá k opřenému
v kůlnách
pelikáni
na sebe berou košíky hrušek
a těžce vzlétají
lži! do otav o včerejším poledni
aby nepopadali
jak ti s očí sejdou
lži! tak
a pak se vrať
a sama
a se neohlížej
sic mě neušetříš

II.

hroznu dřevěného
trpkých třísek
vína Lijavce
krve pod dubem vmáčklé

III.

uschlé
a polámané
mě neušetříš

Vánoce

pojednou mě slyš
kozelče:

jak sem tě rovně metal
lucie klápěla karetní strojek
no jo rok pryč mi říkala

pojednou mě slyš:

jak sem tě rovně metal
někdo mi sednul za strojek
a s lucií žral rybu

po jídle chvoj si lámali
a ovívali

pojednou mě slyš:

pak spolkem pod jedli
mi nadílkou:
loutku gilotýnu
Zlatovlásku dali

pojednou mě slyš
kozelče:

a smáli se smáli

Zatékání

na mněsto před powjestí
hubený sních
si lehá omítka Mátoha je

jako woda ále slzy
jak figurky k oknu
rozestawíš má milá

betliwje ohlídám
slzy tak betliwje
jako bílit neumím
a se dřewem

neumím
Protože
kdo se o nás stará?
w zimně takowý

Srpen

Rok bez otav. Horký
spáč zív. Zdvíhá se hlína.
Řeklas: Zvěř která

přichází ode mne k tobě
oslepla žízní
odejdi do míst našich loží
do jména Zavláčení
vlož záda do puklin
a sni tak zhluboka
dokud se neoplní vodou

pak dávej od svých ramen
pít
jako žena
a přece ne tak

prohlédlou nasyť solí
od svých spánků
a dobře odejdi
neboť napojena půjde za tebou
neboť nasycena půjde za tebou
neboť
o žízni a hladu
k tobě se přimkne
a tebe zas obklopí
můj pastýři
miláčku pastýři.

Září

Vlci se vypařují k nebi. Zřetelná
lovná sunutí. A ještě zbývá
té nedaleké poutě. Řeklas:

V podtělí této zimy
je jméno Sbohem
jež sněhu náleží
jej vezmi
a k sobě vlož

a nazvi mne jím

neboť jsem toho hodna
neboť ti v jednostejném
umírám
a zachována jsem

neboť jsem toho hodna
neboť ti v jednomsamém
zůstávám
a opouštím tě

jej vezmi
a nazvi mne tak

zadržiteli pláče.

* * *

při příchodu království
jsem se upřeně
díval z okna

Pršelo

zvláštní
jak byl ten déšť
vidět

do rybek v řece vkládám hrstky sněhu
pečou se voňavě a v prosinci
prostíráš na stůl do tichého kříže
do mechaniky pouštíš minci
za mincí

pečou se voňavě a v prosinci
do rybek v řece vkládám hrstky sněhu
do mechaniky pouštíš minci za mincí
za bekavé boží za stavbičky a něhu

Klekání

lín dne je stínán
slinami žab

olůvky vody trň och
svléchající hlubí

vřesíni kradmí
upité klap

korábky křeslic hou
sůvy na paluby

Čtyři

Andrea: tak zhluboka je požato nedýchá ani
Rút: příbytek Světlostiv lehá si do trávy
Marie: na kůstce knotu povídka voda
Lucie: je mezi ženami a vypráví

Slzičky P. M.

nyní i v hodinu
prácheň v kostech
kapičky květů vymačkává
jež klásti na oltář
do Ostříhaného
je láskou

nyní i v hodinu
rukama neodtaženýma
proklene dřevěnění
a modlitba je vínem
k sobě
sbíjeným

nyní i v hodinu
klečíce po stranách
v blaženství neokoraného
klečíce
rukama sepjatýma
světlo se klene

prostředníku Nyní
ach Hodino prostřednice

Celebration

letmí se kuškrásky
loubí obestřené víno

plouti se smí okno
je vylomíno

míníme tmu a ona
míní nás

střeženi hrou střídáni
smíchem váz

vstupujem do fiál
do paleových líní

míníme tmu a tma
nás míní

Z markétského hřbitova
/páteru A. Kánskému/

potokem dřevěným
je zvonění

škvořité zídky listy zutínané
do šklebů mahonu
na potok dřevěný padají korunky —
věnečky Rýhy věnečky Ranění

potokem dřevěným
je zvonění

Rybízy

Ach černé rybízy mi stíní
v kladení přetěžkých sekyr

Ach černé rybízy mi stíní
v kladení přetěžkých sekyr
k suché a zdvihlé hlíně
k tříhrsté zemi
k trávě nemající a dárné
k duté práchni

Ach černé rybízy mi stíní
a přetěžké
do spájeného dřeva
zatíná se
a k Ranám
proklesává jím

A slyším
skřípot
lež pryskyřic
bolest
krvevchlípení
smích

Ach
černé rybízy mi stíní
v kladení sekyr přetěžkých

Taroky

pijáci starožitní nad
dutým stolkem
v karty samosebou

jak andělé v ebenech
Přišla jsi
zaklepalas
neotevřeli

oknem jsi nevolala

obracet paklíky listí
všude po zemi
i to bylo by trochu smutné

Polllykám

a nad hlavou mám bříška ryb
to potom teda tonu
to břehy Doprovody
to cinká se na nich
Děvčátko moje

vůbec o to nejde
že se tu hejbu takto

ondřejko pokosená
slehlá a podobná mi
anno waldmannová         orodovnice
panenko maria                  i ty
panenko marie                  i ty
péguy                                   i ty

vůbec o to nejde
že se tu takto

v těžký sloup
obracím
a nenadnášen
tonu

vůbec o to nejde

když ty máš v těle
moučníček modrý
lístek těla
můj a modrý
nikdy nesnědený
neopadaný

tmavý

a jak je světlo
oknem pokřižovaný

vůbec o to nejde

když ty máš v těle
sníh
na cupitavém nebi
když ty máš v těle
město
stísněné jak korunka
když ty máš v těle

trojici Lásku

anno waldmannová         orodovnice
panenko maria                  i ty
panenko marie                  i ty
péguy                                   i ty

péguy

Loučky

bažantí v sklepích oběšené
čeřeny
roubí sníh

věci co na klíč
beze stop a nejsou
kde by se něco k sobě sbilo
není
bílé rány
ach jano
ty bys tu křičela
neslyšíš jak

jsou se mnou

tiché paradoxy

* * *

střípí sníh    kostelík onípaný
ze zrnek katolišť    obrůstá
                                                  sebe sám
cesty jsou stržené
baráčky do nikam          ó Pane

a je to jak vítr a je to vítr
a je to jak Péče a na kamenech
kde smutek trval do půl řeky
velikonoce

a je to jak proutí    oslátko Háj
se vrací    a tiše
a zase tiše
a je to jak vítr    a je to vítr

Dnes

Břevnov
k velikonocím čas betlémy
v altánech beránci vysmrkaní
Tak Ivan Slavík
v mramorové košili
v lipovém a namodralém prázdnu venkova
v městečku pak
ke mně i k pláči tichý
u stolku Pohnutí
mi říkal
že Péguy se nikdy neodvážil
modlit Otče náš

tak jak je dnes
to říkal

Kříž

k holotě hnané očima divnýma
k žebrotě kolem ryb
pouštím se
zvolna
úplně sám

a na ramenou kámen
je kdesi daleko
časnými chodci hledán

a jak to vím
tak těžkne
je všude za mnou
tak všude za mnou

tou tíhou
ruce Rozpínám

je to mé první slovo
stolům poznaného

Sloka

svítej Bože aby…
některé domy…
jeden dům…
ty jsi to…

Svitaj Bože svitaj
Aby skoro deň byl
Abych sa podíval
V kerém sem domě byl

svítej bože aby byl den a dům aby byl
SVÉ svítej jak tu jsme tišší a takoví
z hromádky kapliček zvedni tu beránčí
a něco prozraď

a prozraď

* * *

Štyry sviace shorely
A té pátej do roli
Už ta šestá dohára
Milá mu dom otvára

a o ten ne

ne o dům ale o sebe
se míjíme

a já si lucie
oči nezakryl

ani ty oči ne

Chlévy

sejít se dnes je
ztřeštěné
když prší tak

Ohó v chlévě zalezlí
kočičí zmoklí
nacpali si dva
cvoklí
báječné modré ohó dýmky
jak důlky
v lesklém peří

Do uší koní
keří
si čarokrásně všimli
dým šel
šunt zahleděný
a halil ohó
šimly

Kouřili týden rok
a měsíc den
až tabák došel
takřka není
zvedli se cvoklí
byli pryč
ohó

A koně stojí
zahaleni
a z dýmu něžně čouhají
Dva kuřáci zas v jiném
chlévě
si dýmky cpou
a lehají

sejít se dnes je
ztřeštěné
když prší tak

Kočáry

jak se to říká
když kočár jede

Jede kočár

jak se to říká
když je starý

Starý kočár

jak se to říká
když kočár veze

Kočár a veze
tak se to říká
kočárník kočí
veze nám trika
trikoty prouhaté
drožkatý cirkusák
koho to veze
o kom se mlčí
z kozlíku leze
kočárník kočí
neslezl dosud
už je to loni
holoubku koni!

Za oslicemi

jsem si sed a seděl pod hvězdou
dokud ve městě nezhasli
pastýři stáli nad rybami
nelovili a nepásli

Jezení

je slavnost jezení ryb lžicí a vidličkami
nad slavností jezení práchnivin zdupaného
pod slavností jezení světla za stínidlem lampy

papáš    ano papám    žerte    nebryndejte ne    cože
přimastit    prosím    přidej si hamejte    proč
pozor na kostičku    jiná trubice nate    hřbet
žrádlo    to jo    za babičku    mlaskat za co    futruj
chutná    huba plná    sytí    k prasknutí žranice
ani nevstanu    na zapití    teda ale vite    na tejden
na doražení    škytka blbá    říhneš krknu    di sklízet

je slavnost jezení práchnivin zdupaného
pod slavností jezení ryb lžicí a vidličkami
pod slavností jezení světla za stínidlem lampy

fuj    chyťte to    honem    zmáčkni támhle    támhle
seš chlap    pod postel    v rohu    kurva utek
rozmáznout    jak leze    štítíme
moc mrazí    pod tim
s hnusem    dupni    posviťte    umlátit
pak umejt    zase
po mně    vomdlí    na židli    na stůl zab to    slepče
vobklíčit    jaks řek    proběh    živej furt    nečum
máš    rozemni    nepusť    mačkání
sypat jedem    eště

je slavnost jezení světla za stínidlem lampy
nad slavností jezení ryb lžicí a vidličkami
nad slavností jezení práchnivin zdupaného

vylekal    chyť    děkuju    na stropě votřel     sáhla
smrt     lapej     na záclonu     jak     naháníš nemůžu
síťku     sítě     žeňte     připlácnout krev na zdi     tam
ne     vrážení     vodpomej     do skla do tváře     sem
akorát tak     smůlu nosí     vodkdy plácni     pryč
minula se     samozřejmě     nešiko vem ho     smýklo
už ne     už jo     vokno     nespi     vynes smrt mě lije