Jiří Weinberger

Na konci chřipky je krásně

 

Praha 2017

1. vydání

 

Městská knihovna v Praze

Půjčujeme: knihy/časopisy/noviny/mluvené slovo/hudbu/filmy/noty/obrazy/mapy

Zpřístupňujeme: wi-fi zdarma/e-knihy/on-line encyklopedie/e-zdroje o výtvarném umění, hudbě, filmu

Pořádáme: výstavy/koncerty/divadla/čtení/filmové projekce

www.mlp.cz

knihovna@mlp.cz

www.facebook.com/knihovna

www.e-knihovna.cz

 

Znění tohoto textu vychází z díla Na konci chřipky je krásně tak, jak bylo vydáno v Brně nakladatelstvím Šimon Ryšavý v roce 2005.

 


§

Text díla (Jiří Weinberger: Na konci chřipky je krásně), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, je vázán autorskými právy a jeho použití je definováno Autorským zákonem č. 121/2000 Sb.


 


by-nc-sa

Vydání (citační stránka a grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.


 

Verze 1.0 z 30. 11. 2017.

 

 

OBSAH

Až od Aše až po Kocourkov.. 7

Botě je hej 8

Byla jak obrázek.. 9

Deštivé ráno za oknem... 11

Do české pneumatiky.. 12

Dva nenápadní delfíni 13

Dobře vím, že jsi šedivá. 14

Franta mi nabídl akcie. 15

Charisma Charisma. 16

Já bych chtěl jíst! 17

Jedna činka. 18

Jsem povahou oblak.. 19

Jsem vyhořelé palivo.. 20

Každý den špatně začíná. 21

Každý je svého štěstí 22

Kdybych byl drakem, přál bych si k svátku.. 23

Kdykoliv spadnu z lešení 25

Když usnu.. 27

Kluci a holky z masmédií 28

Kobercový nálet. 29

Kyslíkem zpitý potápěč. 30

Lidský trup v písku ztroskotán.. 31

Majitel čajovny z Šanghaje. 32

Mám starosti 33

Mé bio-hodiny.. 34

Měl jsem dobrou vůli 35

Mrakodrap chytil rýmu.. 36

Na útěku.. 37

Náměsíčná žaluzie. 38

Nejmenovaný astronom... 39

Největší jáma je Fudžijáma. 41

Nevolte královnu krásy.. 42

Nezdálo by se mi 43

Než se fotr vrátí 44

Občasný návštěvník kaváren.. 46

Ocit se jeden dentista. 47

Parlament si odhlasoval 48

Potkal jsem v zrcadle. 49

Potkalo se moje Ego.. 51

Poznal jsem príma balerínu.. 52

Poznali jsme se. 53

Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu.. 54

Říkal mi jeden lodivod.. 55

Skáče, skáče ranní ptáče. 56

S ječným zrnem, žitným lánem... 57

Sluníčko na zápraží 58

Šel jsem sám... 59

Šel starý baron pro uhlí 60

Ten práh, kde stojíš. 62

To nebyl pasák.. 63

Ubývá mi mezer mezi zuby.. 64

Uč se Franto esperanto.. 65

Upekl jsem sestřenici 66

Usměvavý pan Nykodým... 68

V jediném dešti 69

Viděl jsem na dně kaňonu.. 70

Vycenil na mne svůj jícen.. 72

Vydal se flétnista. 73

Zaslechl jeden policist. 74

Na konci chřipky je krásně. 75

Až od Aše až po Kocourkov

budu mít všeho až až

Až poznám všechny salaše
od Kocourkova do Aše

A všechny, kterým na salaši
od Kocourkova k Aši straší

Pak jako zrnko v dalamánku
uložím se, než usnu, k spánku.

Botě je hej

bota si žije
užívá si svá práva
Ponožka neví čí je
Jeden den levá
druhý pravá

Třetí den
zas jen nejistota
Až budu velká
budu bota

Byla jak obrázek

který mě provázel
jak šelest na poušti
jak voda v oáze

jak voda v oáze
jak šelest na poušti
jak šmouha od saze
jako klid před bouří

Byla jak obrázek
který mě provází
byla jak provázek
který se proplazí

z kvartálu na kvartál
z kvartýru do vily
po které zbyly jen
kružnice v obilí

Byla jak provázek
který mě provází
z kvartálu na kvartál
od středy k úterku

Byla jak copánek
který se rozpustí
když někdo rozsvítí
vybitou baterku

Byla jak provázek
který mě provázel
byla jak obrázek
spatřený v narkóze

Mluvil jsem o voze
a ona o koze
mluvil jsem o koze
a ona o střeše

Mluvil jsem o střeše
a ona o stáří
a potom o kytkách
co končí v herbáři

O kytkách v herbáři
o kytkách ve váze
o jednom metaři
o srážce na dráze

Byla jak jeleni
kterým se nelení
byla mou jedinou
na nudném školení

Byla jak obrázek
byla jak provázek
byla jak copánek
který se rozpustí

Deštivé ráno za oknem

pod oknem kvete můj
rodokmen

Kořen má v zemi
mává haluzemi

Nezaprší-li
nezmoknem

Do české pneumatiky

český vzduch!

Do českého vzduchu
české Juchů!

Českým ženám
česká věna!

Českým ptákům
české vakuum!

Dva nenápadní delfíni

uhnízdili se v kuchyni
a byla to náhodou kuchyně
ne naše, ale u tchýně

Zlí jazykové tvrdí
a nejsou to jazyky mé tchýně
že delfín v kuchyni smrdí
že nejlepší delfín je v kině

Ať padne komu padne
Žádám pro všechny delfíny
vnadné i nenápadné
presumpci neviny

Dobře vím, že jsi šedivá

Mozková kůro!
Blátivá, scvrklá a lenivá
Ty stará sůvo!

Balvane beztvarý
bez trávy, bez barvy
Světluško, která jen
larvou jsi na dlani

Jsi lampión, v němž skřítek čas
ustřihl knot a propadl se nocí

Zůstal jenom ten idiot
který tě v lebce nosí

Franta mi nabídl akcie

a já mu řekla
„Nech si je“!
a vzala jsem si Pepu

Anebo si to pletu?

Franta mi nabídl akcie
a já mu řekla
„Nech si je!“
a investuj je za mě

On mi nabídl rámě
a já si vzala Frantu
Však investuji s Pepou!

A pojmy se mi pletou

Charisma Charisma

Vyhrála ho babizna
vyhrála ho v tombole
teď už není ohyzdná

Charisma Charisma
v tom se nikdo nevyzná
kdo ho má, ten ho má
kdo ho nemá, ten ho nemá

Charisma Charisma
vyhrála ho v tombole
babizna ohyzdná
Ó lé Ó lé Ó lé

Já bych chtěl jíst!

Ty bys zas jed?
Já bych zas jed.
Nedám Ti nic!

Já bych chtěl pít!
Ty bys zas pil?
Já bych zas pil.
Nedám Ti nic.

Já bych Tě chtěl!
Ty bys zas chtěl?
Já bych Tě chtěl.
Nedám Ti nic.

Já bych chtěl jít!
Ty bys zas šel?
Šel bych a šel.
Až na Měsíc.

Jedna činka

druhá činka
třetí činka
palačinka

jedna dvě tři čtyři pět
docvičit a na oběd!

Jsem povahou oblak

jak tulák Charlie
Vlkodlak žárlí
na luční bodlák

Jsem oblak a polapen
do lží a do pyžam
Měním se pod tlakem
Jsem povahou bodlák

Jsem vyhořelé palivo

které si samo hledá úložiště
Jsem vyhořelé palivo
které si samo hledá úložiště

Mám v plánu chladnout
pět set let
pět set let v plánu
chladnout mám

Pět set let v plánu
chladnout mám
(:::A rozpálit se příště:::)

Až k ránu zakuká ekolog
a zakokrhá kohout
Podpálím tenhle nekrolog
(:::boty si zkusím obout:::)

(:Utrhnu nevinný kvítek
na kraji prérie:)

(:::kde lišky dávaj
dobrou noc:::)

kde v duši skučí
(::V duši skučí::)

Periférié

Každý den špatně začíná

oč krásnější je zůstat spáčem
Probuzení je vteřina
co chutná jako zavináče

Budík mě vždycky dojímá
to vyděšené ranní ptáče
hrot Wagnerova kladiva
mu místo srdce v hrudi skáče

Zvonění do sna zaznívá
jako když na zeď padá hrášek
a já se za zdí usmívám
jsem ještě chvíli s to to snášet

Den ve snu je jen vidina
čistá jak pole bez oráče
má účast není povinná
a ranní ptáče ať si skáče dál

Každý je svého štěstí

bourcem morušovým
každý je svého štěstí
bourcem Ledoborcem

Každý je svého štěstí
tvůrcem Muchomůrcem
Každý je svého štěstí
Iljou Muromcem

Každý je svého štěstí
Chytraktektem
Každý je svého štěstí
bydla Pálilem

Každý je svého štěstí
Oponentem
Každý je svého štěstí
plodem Omylem

Každý a každá
na náměstí
na předměstí
Každý a každá
na náměstí
na předměstí
i v neštěstí
hledá štěstí

Kdybych byl drakem, přál bych si k svátku

dietní sestru, dietní sestru
dietní sestru pro každou ze svých
pro každou ze svých devíti hlav
Dietní sestru pro každou ze svých
pro každou ze svých hlav

Pak po návratech z výletů
držel bych doma dietu
A po dietě siestu
zas bych se těšil na cestu

Tak jak se těší doživotní vězni
tak bych se těšil na princezny
Jídelní lístek bych nežádal pestrý
princezničky by mohly být sestry
Drak ovšem nesmí, nesmí zahálet
záhy zas musí na zálet

Kdybych byl drakem, přál bych si k svátku
dietní sestru, dietní sestru
dietní sestru pro každou ze svých
pro každou ze svých devíti hlav
Dietní sestru pro každou ze svých
pro každou ze svých hlav

Pro každou ze svých devíti
draci jsou totiž prevíti
Drak nemůže být dlouho věrný
kromě hlav má i dvanácterník
Proto se sotva nasytí
princezničkami devíti

Po hradech má nesemletý
do zásoby čtyři tety
Kazi Tetu Libuši
a Věstonickou Venuši

Kdykoliv spadnu z lešení

je z toho delší léčení
a když jsem zdráv a zrovna nezdím
po vlastech českých vlakem jezdím

Vlaky ty do sebe nevráží
chci poznat všechna nádraží
předhánět lehce auta i chodce
na českobrodské výpadovce

Navštívím Českou Třebovou
a posnídat tam vepřovou
koupím si housku a do ní šunku
slupnu tu šunku na pešunku

Kdykoliv spadnu z lešení
je z toho delší léčení
a když jsem zdráv a zrovna nezdím
po vlastech českých vlakem jezdím

Ve vlaku cejtím bezpečí
že nevyhynu po meči
že nevyhynou po přeslici
ti co maj rádi železnici

Tentokrát jedu do Písku
uzavřít životní pojistku
v Písku jsem totiž dosud nebyl
osud je osud, byl bych debil

Osud je debil
v Písku jsem nebyl
v Písku jsem debil
doposud nebyl

Nebyl jsem v Písku
nepil jsem whisku
nebyl jsem v Písku
a v San Franciscu.

Když usnu

vzbudí se ve mně rostlina
a když se vzbudí
usnu

Když usnu
vzbudí se ve mně rostlina
a když se vzbudí
usnu

Když usnu
tak se rozpíná
a když se vzbudím
usne

S rostlinou
usnu-li usínám
A neusnu-li
uschne

Kluci a holky z masmédií

ti si žijou
Rožnovské hodiny
smutně bijou

Smutně, ach přesmutně
a nikdo se jich neptá
Odkud jste? Kam jdete?
Kdepak se tu berete?
Nežerete dédété?
Proč tak smutně bijete?

Kluci a holky z masmédií
ti si žijou
Rožnovské hodiny
smutně bijou
Smutně bijou svý dežaví
nikdo se s nima nebaví

Nikdo se nikdy nezeptá
Hodiny! Kam jdete?
Kdepak se tu berete?
Nežerete dédété?
Proč tak smutně bijete?

Kluci a holky z masmédií
Ti si žijou

Kobercový nálet

létajících koberců
žít a nezahálet
kroužit do čtverců

Ukrást z půdy chůdy
vyjít vikýřem
tísnivých snů zrůdy
tísnit trychtýřem

Heslotvorná slova
odlít do olova
zahledět se jako můra
do svíčky

Procitnout a omdlít
narodit se znova
a než zazní ouvertura
zkorumpovat sudičky

Kyslíkem zpitý potápěč

při vynoření vždycky říkal Heč!
Všichni ho měli plné zuby
a když se chystal na zásnuby
do lýtka chytla ho děsná křeč

Lidský trup v písku ztroskotán

vysílen leží trojskokan
ze všech stran běží lékaři

Pak moderátor do ochozů
zahlásí smutnou diagnózu
Trojskok se málokdy podaří

Poprvé dva a podruhé čtyři
Potřetí jeden a počtvrté dva
Popáté nula, pošesté nula
Nadarmos’ líbal ikonu
Ponaučení z toho plyne
že klíčem k této disciplíně
        zvládnutí
                 početních
                           úkonů

Majitel čajovny z Šanghaje

dával všem do čaje dva čaje

Ač býval šarží
tak s nulovou marží

Šel s podnikáním do háje

Mám starosti

staré kosti
staré kosti
mě bolí

Nebolí mě dopoledne
nebolí mě odpoledne
zkrátka nebolí mě ve dne
bolí v noci, neboli:

Mám starosti
o své hosty
o své hosty
ve svých snech

na které jsem bez lítosti
oplzlý a zlý a sprostý
když mě ve snech bolí kosti
když jsem všem jen pro posměch

Mé bio-hodiny

na poplach bijou
Mé bio-hodiny
bijou, že hnijou

Bijou, že hnijou
orgány všechny
ať si jdu pro nové
do Mototechny

Mé bio-kukačky
kukají zatáčky
mé bio-rytmy
kukají v přítmí

Mé bio-hodiny
Na poplach bijou

Měl jsem dobrou vůli

a napřel všechny síly
správným směrem

Měl jsem dobrou vůli
a napřel všechny síly
správným směrem

(:Však vektory
ty potvory
se posčítaly jinak:)

Měl jsem dobrou vůli
a hnal své molekuly
správným směrem

Měl jsem dobrou vůli
a hnal své molekuly
správným směrem

(:Však vektory
ty potvory
se posčítaly jinak:)

Mrakodrap chytil rýmu

do oblak kštice ční mu
Mrakodrap, Mrakodrap
a pod ním Doktor práv

Mrakodrap se svou kšticí
nad kterou neon visí
Mrakodrap, Mrakodrap
a pod ním Doktor práv

Oba maj’ nohy v teple
oba maj’ mládí v pekle
Mrakodrap, Mrakodrap
a pod ním Doktor práv

Kolik hvězd, tolik šprýmů
Mrakodrap vypráví mu
o Velkém, o voze
o díře v obloze

Na útěku

Odkud Kam
Obchodníkům
onikám

Oni taky onikají
Odkud? Kam?
se rádi ptají

Odkud? Kam?
Odkud? Kam?
Od Odnikud
do Nikam

Náměsíčná žaluzie

ze žalu žije
ze žalu žije

Ze žalu žije
a tma má astma
a tma má astma
a saze je mastná

Náměsíčná žaluzie
ze žalu žije.

Ze žalu žije
a mág má magma.

Magma.

Nejmenovaný astronom

Z Veselí nad Lužnicí
Zrestiuoval Gastronom
A všichni labužníci

Navyklí na své ovárky
A na hovězí ragú
Chodí teď k němu na kvarky
A Mlhovinu z krabů

A medovinu z mlhovin
A korpuskule s medem
A těžkou vodu z těstovin
A Big Bang s Galileem

A héliovou polévku
V aspiku ekliptiku
Vonnegutovu kolébku
Veršíky ze šuplíku

NNNNN   NN NeNejmenovaný astronom
Z Veselí nad Lužnicí
Zrestiuoval Gastronom
A všichni labužníci

NNavyklí na své ovárky
A na pozemské chutě
Čekají na dort z Polárky
A hledí na labutě

Bezbřehou tmou jdou na kutě
Pozemští labužníci
Nad nimi plují netknutě
Labutě nad Lužnicí

A ze vrat mává baterkou
Astronom z Gastronomu
A líbá se tam s Večerkou
Na ústa u sta hromů

Největší jáma je Fudžijáma

Pokud to ovšem není fáma

Nejmenší jáma je Jamajka
Pokud to není jen bajbajka

Nejvyšší májka je Himalájka

Nejváhavější háj je Havaj

Nejdelší bajka je bajbajbajka

I ta však má konec

Bajbaj!

Nevolte královnu krásy

Volte Miss Kompromis
Nevolte královnu krásy
Těch už je jako mšic

Věnujte pozornost cedulkám
Milujte státní správu
A při výstupu na vulkán
nevypalujte trávu

Nezdálo by se mi

že je velké ticho
kdyby někde v dálce
nebyl štěkl pes

Nezdálo by se mi
Ale mně se zdálo
V dálce třeskl výstřel
Slyšel jsem ten třesk

Slyšel jsem ho skvěle
lekl jsem se málo
neprobudil jsem se
měl jsem další sen

Co se mi to tenkrát
snad jen ve snu zdálo
Už si nevzpomenu
Už nevím čí jsem

Než se fotr vrátí

ze služebních cest
rozjede to máti
doma na svou pěst
Začne k sobě zváti
existence bez inteligence
pomatence nevzdělance
sezve na své seance

Zodpovědný otec této rodiny
v zotavovně učí předmět povinný
v zotavovně u Smokovce
vyučuje jiné otce
v zotavovně u Smokovce
snídá čaj a noviny

Zodpovědný otec této rodiny
činí tak však pouze v denní hodiny
v zotavovně u Smokovce
dělá v noci kdo chce co chce
v zotavovně u Smokovce
tam se dějou koniny

Než se fotr vrátí
ze služebních cest
rozfofruje máti
rodinnou pověst
Nelze ututlati
domovnice bleskem do Smokovce
informovat musí otce
o té hrozné jobovce

Vrat se neprodlene
ze sluzebnich cest
zabranit sve zene
poskozovat cest
Strycek aristokrat
zjevil se tu na koni stokrat
na letisku Tatry-Poprad
popad fotra infarkt

Víckrát nevrátí se
ze služebních cest
a po boku strýce
odpyká si trest
Fyzicky se sice
nevrátí, ach nenavrátí
chemicky se obrátí v prach
neanorganistický

Dekomponovaný otec rodiny
neví ani v hrobě dne a hodiny
Kdykoli se matce zachce
Vstávej starej, nespi sladce!
Kdykoli se matce zachce
vyvolá ho z hlubiny

Dekomponovaný otec rodiny
dutou dlaní vyťukává pokyny
abecedou Morseovou
láme klacek nad svou vdovou
Abecedou Morseovou
boří tmářské doktríny

Občasný návštěvník kaváren

fascinován byl komárem

jakmile usedl do plyše
hned svého komára uslyšel

Komár byl jako pobočník
hned si mu sedal na moučník

A jejich vztah byl intimní
Když nechceš, tak mě vyplivni

Ocit se jeden dentista

na ocet týž den kdy bez místa
Protože dneska dentista
existence je nejistá

A tak šel pěšky tam a zpět
a vesele se zubil
jak ten čas, kdy byl na ocet
pochodem tam a zpět ubil

Parlament si odhlasoval

imunitu proti chřipce
a potom i proti rýmě
proti obrně

Proti průjmům
proti zácpám
proti újmám
proti fackám
proti fotkám
proti maskám
proti silné
koruně

A nastala
kalamita
protože ta
imunita
protože ta
imunita
byla infekční

Šířila se
masmédiem
za pokřiku
Carpe diem!
Carpe diem!
dokud žijem’
buďme zbyteční

Potkal jsem v zrcadle

obličej na sádle
a v očích na másle
panenky vyhaslé

Potkal jsem v divadle
dvě loutky povadlé
dvě loutky pokleslé
na zadky do sesle

Potkal jsem na mezi
šílené hovězí
smál jsem se helikoptéře
ukryt ve voliéře

Našel jsem v lukách
duchnu a dukát
dukát a stopu
v Tvém horoskopu
našel jsem stopu
po perleťové rtěnce

Ztratil jsem v řece kost
ztratil jsem souvislost
v červenci se na terase
ztratil jsem pojem o svém čase

Ztratil jsem nevím jak
spolknutý naviják
ztratil jsem ponětí
o teple v doupěti

O teple v doupěti
o chladu v divadle
o světě v zajetí
panenek v zrcadle

Ztratil jsem v lukách
duchnu a dukát
dukát a stopu
v Tvém horoskopu
ztratil jsem stopu
po perleťové rtěnce

Potkalo se moje Ego

na kladině s jeho Ego
A že to byl kolega
Nakop’ jsem ho do Ega

Poznal jsem príma balerínu

ta nezná kašel, ani rýmu

Je nesnadné ji potkat
odmítá každý kontakt

Nastydnout? Ani omylem!
Jen bezdrátovým mobilem
lze si s ní zaševelit

Líbá jen přes igelit

Poznali jsme se

v aerodynamickém tunelu

Obstáli jsme
v bariérové zkoušce

Byla jsem krásná figurína
s pásem cudnosti přes prsa

A On byl Samouk Airbag

Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu

jak si zkouší po snídani prvky windsurfingu
Jak jí sluší bílá plachta
a jak pod ní voda čvachtá
Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu

Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu
jak si zkouší po obědě prvky windsurfingu
Jak pod prknem voda mlaská
voda prkno facka facka
Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu

Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu
jak si zkouší po večeři prvky windsurfingu
Jak se mokrá pěkně leskne
a jak na ni košile schne
Rád bych jednou namaloval rozesmátou sfingu

Říkal mi jeden lodivod

že mu jde kolikrát o život
když rozkatí se živly
Že mu jde kolikrát o život

Když rozkatí se živly
říkal mi jeden lodivod
zamkne se ve své kabině
ve které beztak bydlí
se svojí blondýnou na klíně

V té rozkacené kabině
říkal mi jeden lodivod
když rozkatí se živly
v té rozkacené kabině
se svojí blondýnou na klíně
bydlí

A basta fidli!

Skáče, skáče ranní ptáče

přes přeskáče, přes přeskáče

Kampak skáčeš, ranní ptáčku?
To já jen tak na přeskáčku
Přeskakuji přeskáče!
Kdo nechce, ať neskáče

S ječným zrnem, žitným lánem

nad rozbitým eroplánem
spatřili jsme za topolem
zorná pole, zorná pole

S kuřím okem, husím krokem
flintu v žitě, s jedním brokem
zahlédli jsme nad hlavami
sněžné jámy, sněžné jámy

Spodem, vrchem, s husím brkem
sami sobě lezem krkem
sami sobě, sobě sami
i s oběma odvěsnami

Sněžné jámy, sněžné džemy
sněžní muži, sněžné ženy
šabaduba hola hola
roztáčíme zorná kola

Sluníčko na zápraží

do láhve s dobrou vodou praží

Bublinka zdánlivě nevinně
urve se a stoupá k hladině

Cesty té vzhůru se velice leká
a stříbřitě se třpytí
Nad hladinou ji čeká
mé vychlípené chřípí

Kolikrát už tak čekalo
vychlípené a chlípné
na vylekanou bublinku
až na rtu sotva pípne

Sluníčko však už zapadá
za starou Zeměkouli
Bublinka do červánků
své rybí oko poulí

Šel jsem sám

cestou necestou
šel jsem a šel jsem
a mlel jsem svou

Na krku tou dobou
měl jsem svou hlavu
po stranách ruce
do rukávů

A dole nohy
do nohavic
a to je všechno.

Neměl jsem na víc.

Šel starý baron pro uhlí

a byl už celý potrhlý

Šel starý baron se svým kýblem
neoholen a nevymydlen
a nespokojen se svým bydlem
Šel starý baron pro uhlí

Šel starý baron k vagónu
po zpustošeném perónu
šel starý baron hrdě vztyčen
rozvrzaný a nerozcvičen
a od terénu nerozlišen
šel starý baron pro uhlí

Šel starý baron šel a šel
až přišel z Pyšel do Pyšel
Nezastavil se, nezazívl
neudolal ho těžký kýbl
po okraj plný vody z deště
nepřeštíply ho klíšťat kleště
sající krev a mlíko z lýtek
dál pod parukou kráčel zbytek
vysátý zbytek šel a šel
neviděl, nebydlel, neslyšel

Šel starý baron pro uhlí
a byl už celý potrhlý

Na lukách plakal
šlapal po kolejích
veřejně tlachal
vrzal ve veřejích

Šel s vodou, ale bez chleba
na jih, kde vládne obleva
šel znechucen
šel v dechu sen
za chlebem, za uhlem
Za sluncem

Šel rovně
rovně za nosem
po špičkách
po patách
s patosem?

Ten práh, kde stojíš

patří stáří
Vrže jak vrata do chlíva
Nehneš ni brvou
Práh vrže a vrže

Tak to chodívá

To nebyl pasák

to byl lampasák
a požádal mě o hasák
k opravě Mercedesu

Byl to zkrátka jen lampasák
vracející se z plesu

Byl to zkrátka jen lampasák
vracející se z plesu
a požádal mě o hasák
a pak i o adresu

Byl bych se nejraději hanbou vsák
Nebyl to totiž lampasák
byl to, nanejvýš, pasák lam

Anebo jen optický klam?

Ubývá mi mezer mezi zuby

zvedá se jižní vítr
z tvých ramen blýskl flitr
chystám se do záhuby

Ubývá mi mezi zuby mezer
jižní vítr se zvedá
přichází slavný drezér
a obloha je šedá

Zadul sluneční vítr
Mezer mi zuby ubývá mezi
Plavím se v sudu po Zambezi
S nápisem Byl jsem a budu

Z tvých ramen blýskl flitr
A mezi zuby mezer ubývá mi
Co zbylo z dámy chutná mi
Chutná mi bitter

Uč se Franto esperanto

Esperanto esperanto
nebuď mamlas, uč se nahlas
uč se hlasitě

Staň se Franto stokrát Frantem
už vidím, jak meleš pantem
už vidím, jak meleš pantem
esperantem esperantem es

(:Kolik řečí člověk umí
tolik řek mu v hlavě šumí
tolik různých potoků
mu šplouchá do kroku:)

Upekl jsem sestřenici

taškařici se skořicí
Nadrobil jsem sýkorce
bratrance v cikorce

Na magistrátu
jsem nahlásil ztrátu
legitimace a
pletacích drátů

Pak jsem si ze zvyku
zaplaval v aspiku
V železné košili
chytal jsem motýly

Chytal jsem na třpytku
odchlíplou omítku
Chytal jsem lelky
malý a velký

Velký a malý
i ty, co lhali
Na ty, co nelhali
troubil jsem halali

Upekl jsem sestřenici
bratrancovu brokovnici
Nadrobil jsem sýkorce
oleandr v ponorce

Na magistrátu
jsem nahlásil ztrátu
legitimace a
pletacích drátů

Pak jsem si ze zvyku
zaplaval v aspiku
V železné košili
chytal jsem motýly

Chytal jsem na třpytku
odchlíplou omítku
Chytal jsem lelky
malý a velký

Velký a malý
i ty, co lhali
Na ty, co nelhali
troubil jsem halali

 

Co bylo dál?
Lhal jsem a lhal.

Usměvavý pan Nykodým

pracoval jako anonym

Měl vlastní masku
i výplatní pásku
a na vše říkal Ano i Ne

Byl dobrým anonymem

V jediném dešti

jsou všechny deště
a ve všech deštích
je všechen žal

Žal ze všech dešťů
je v jediném dešti
Jen v jediném dešti
je všechen žal

Jen v jediném dešti
je všechen žal
jen v jediném dešti
jenž nenastal

Viděl jsem na dně kaňonu

stát po kolena v ozónu
stádo macatých bizonů

Zdálo se mi, že ozónu
je na dně toho kaňonu
mnohem míň, nežli bizonů

Bizonů bylo hodně
Ozónu sotva po dně

Pár zatoulaných atomů

z poloprázdného flakónu

A k tomu, v mírném záklonu

pár fyzikálních zákonů

Viděl jsem na dně kaňonu
stádo macatých bizonů
a mizerných pár atomů, ozónu

Byl červen, velmi pěkný den
Stál jsem tam hladce oholen

Vánek hovořil s lukami
žádný žár, žádné tsunami

Byl červen, velmi pěkný den
Stál jsem tam hladce oholen

Vánek hovořil s lukami
Bizoni blbli s muchami
A ozón jim byl ukraden

Vycenil na mne svůj jícen

a já mu z něj vytáhl svícen

A hned mi bylo jasné
že svícen potmě v jícnu hoří
ale na vzduchu, ve větru

Zhasne.

Vydal se flétnista

na Etnu
zapsat se do kurzu
na flétnu

Etnu si spletl s Vesuvem
A tak se učí na buben

Etnu si spletl s Vesuvem
A tak se učí na buben

Zaslechl jeden policist

vlastní píšťalky ostrý svist

A probuzen tím ostrým svistem
pochopil rázem celý systém

Systém pochopil a byl si jist
že to byl nejšťastnější svist

Na konci chřipky je krásně

Jen šuplérou bych změřil dráhu
která mi schází k úsměvu

Na konci chřipky je do zpěvu

Na konci chřipky rostou paláce

 

 

 

Jiří Weinberger

Na konci chřipky je krásně

Edice Literatura pro děti a mládež

Redakce Jaroslava Bednářová

Vydala Městská knihovna v Praze

Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1

V MKP 1. vydání

Verze 1.0 z 30. 11. 2017

ISBN 978-80-7587-518-1 (epub)

ISBN 978-80-7587-519-8 (pdf)

ISBN 978-80-7587-520-4 (prc)

ISBN 978-80-7587-521-1 (html)